Čekání na sputnik

Respekt - - Fokus / Kontext - Www.RESPEKT.CZ/audio

ABC v říjnovém unikátním materiálu zblízka ukázala jeden z pilotních projektů, které v tuctu čínských měst běží. Představuje v něm 43letého investigativního novináře Lioua Chua, který odkryl řadu vražd i korupčních kauz v komunistické straně. Soud ho v roce 2015 uznal vinným z pomluvy místního politika, později redaktor odmítl zaplatit z jeho pohledu neoprávněný poplatek nařízený soudcem. Jeho skóre v „občanském hodnocení“dramaticky kleslo, což nyní omezuje i jeho svobodu pohybu. Když si zkouší koupit lístek na rychlovlak do vzdálenějšího města, tak jeho platba neprojde. Má fakticky omezené cestování nejmodernějšími vlaky a obává se, jaký budou mít jeho „prohřešky“dopad na blízké a zda ho nečeká společenská izolace.

Čína je pevně rozhodnutá tento systém za dva roky spustit na celostátní úrovni. Různé firmy z pověření státu vymýšlejí, jak přesně by „hodnocení občanů“mohlo fungovat, jak přesně odměňovat a trestat. Cíl je však daný a žádná veřejná debata o něm v podmínkách diktatury neprobíhá. Je samozřejmě stále možné, že se tato orwellovská vize z různých důvodů nenaplní – a že obecně čínské technologické ambice skončí podobným neúspěchem jako ty sovětské.

Příkladů toho, co nefunguje podle plánu, je po celé Číně dost. Na složité křižovatce ve městě Siang-jang například místní úřady s pomocí umělé inteligence zavedly systém, který tvář a jméno řidiče porušujícího dopravní předpisy promítne na velkoplošnou obrazovku podél silnice. Bude pokutován, ale hlavním trestem a varováním má být ostuda, kterou utrpí před ostatními řidiči. Systém však pořádně nefunguje. Ukazuje tváře provinilců se zpožděním několika dní a podle reportáže The New York Times se fotografiemi provinilců místo umělé inteligence pořád prohrabávají lidé z masa a kostí. Problémy má i šampion v rozpoznávání hlasu iFlytek: jeden tlumočník firmu v září obvinil z toho, že simultánní překlad z čínštiny do angličtiny na technologické konferenci nedělala umělá inteligence, ale on, reálný člověk. Podobné pochybnosti však neznamenají, že Západ může čínské ambice a pokroky sledovat v klidu. Znepokojení projevují zvláště Spojené státy. Tamní úřady začaly přísně bránit snaze čínských investorů o vstup do amerických technologických firem. Zájem Pekingu míří například směrem k výrobcům mikroprocesorů, které jsou pro rozvoj umělé inteligence důležité. Čínské firmy je zatím nedokážou v požadované kvalitě vyrobit. Dvouměsíčník Foreign Affairs v aktuálním vydání uvádí, že Čína v roce 2016 za jejich dovoz zaplatila 228 miliard dolarů, více než za dovoz ropy.

Opatrnost vůči čínským investicím je důležitou součástí západní reakce, sama o sobě však stačit nebude. The Economist navrhuje, aby se demokracie inspirovaly svou vlastní historií, konkrétně tím, jak reagovaly na sovětskou technologickou hrozbu po druhé světové válce. Dramaticky tehdy zvýšily státní investice do vzdělání a výzkumu. V USA byl podíl investic do vědy a výzkumu před 50 lety třikrát větší než dnes. V tomto prostředí vyrostlo Silicon Valley a rozvíjel se migrační systém přitahující slibné mozky z celého světa. V pohledu na čínský rozvoj ale zatím, zdá se, „okamžik sputniku“ukazující naléhavost výzvy ještě nenastal.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.