Babiš a politika nikdy

Respekt - - Editorial - ERik TABERy šéfredaktor www.RESPEKT.CZ/audIo

Vláda získala důvěru svých poslanců, ale nedůvěra veřejnosti trvá. Oddělme dvě roviny, policejní a politickou. Právní stránku věci mohou posoudit jedině policisté, státní zástupci a následně soud. Nápady na zřízení poslaneckých komisí, které by vyšetřovaly kauzu Čapí hnízdo či postup policie, jsou naprosto nesmyslné. Politici nejsou a nemají být vyšetřovatelé, komise v drtivé většině vystupují angažovaně a to je chyba.

Politická stránka věci je jiná. Martin Kocourek, Pavel Drobil, Alexandr Vondra, Jaromír Drábek a mnozí další opustili svá místa ve vládě ne proto, že je soud poslal do vězení, ale proto, že jejich aféry zpochybňovaly důvěryhodnost politiků a zatěžovaly vládu. Dokonce i k etickým záležitostem naprosto lhostejný Miloš Zeman odvolal v roce 1999 ministra Iva Svobodu, protože byl podezřelý ze spáchání trestného činu.

Odstupování politiků v případě podezření není dáno zákonem, ale vědomím, že vztah mezi veřejností a volenými zástupci je už ze své podstaty křehký a je nutné jej posilovat, a ne oslabovat. Navíc mají mít vyšetřovatelé prostor pro svou práci a účast podezřelých v kabinetu pochopitelně vyšetřování komplikuje. Je zajímavé, že k přijímání odpovědnosti docházelo (rozhodně ne vždy) v době, kterou šéf ANO a jeho stoupenci označují za temnou.

Andrej Babiš nemusel říkat, že nikdy neodstoupí. To všichni vědí. Už několikrát dal jasně najevo, že o etice mluví jen tehdy, když se má uplatňovat vůči druhým. S jeho příchodem politická kultura klesla, a to velmi hluboko. Umožňuje mu to pomoc Miloše Zemana, Vojtěcha Filipa a Tomia Okamury.

Podstatná je i ČSSD, jejíž postup shrnul Lubomír Zaorálek, který nejdříve vyprávěl, jak španělští poslanci kdysi zachránili demokracii, když se statečně postavili kulkám pučistů, aby chvíli nato řekl, že pro demokracii je důležitější to, že vláda zlepšuje sociální jistoty. Smysl toho proslovu se hledal těžko, ale je skutečně nemožné chovat se eticky a přitom řešit lepší životní úroveň občanů?

Nicméně je třeba zmínit i jinou věc. Jan Hamáček od začátku krize projevil příkladnou ochotu při vysvětlování vlastního postupu. Neschoval se 17. listopadu, kdy na něj část veřejnosti pískala, přítomným lidem odpovídal na jejich výtky, svolal tiskovou konferenci na ministerstvu vnitra, poskytoval rozhovory médiím. Ani jednou nereagoval arogantně či podrážděně.

To dává jistou naději, že si stále uvědomuje a bude uvědomovat, že hlavním „zákazníkem“je tu veřejnost, a ne Andrej Babiš. Sociální demokraté udělali chybu, že ve vládě v současné situaci zůstali. Babiš je evidentně s Okamurou domluven, že kdykoli se ČSSD vzepře, SPD oznámí, že je připravena ČSSD okamžitě nahradit.

Sociální demokraté se dostali do pasti, přesto je nutné rozlišovat motivace jednotlivých aktérů. Oni nejsou členy fanatického fanklubu Andreje Babiše, který tvoří ANO, KSČM, SPD a Miloš Zeman. Zůstávají tak na vládní úrovni jediným potenciálním partnerem veřejnosti, jež se k tomuto mocenskému paktu nehlásí. Je to slabý, nejistý a nesrozumitelný partner, ale jednou může být důležitý. To nicméně ukáže až budoucnost. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.