Dosáhla Amerika vrcholu?

Pokud ano, po něm bude následovat propad

Respekt - - Komentáře -

fareed zakaria

Summit zemí G20 v Argentině se minulý týden konal ve chvíli, kdy se Spojené státy ještě stále nacházejí ve středu světového dění. Americká ekonomika prudce roste, dolar je silný, americké technologické společnosti i nadále dominují nové digitální ekonomice a americká armáda zůstává bezkonkurenčním vládcem na souši, na moři i ve vzduchu. Zároveň již ale působí dlouhodobé i krátkodobé síly, které americkou hegemonii podrývají.

Jak poznamenal Ruchir Sharma z banky Morgan Stanley, globální ekonomika působí dojmem, jako by Amerika dosáhla svého vrcholu. Americké akcie vykazovaly během poslední dekády lepší výsledky než cenné papíry zbytku světa a podobné trendy mají málokdy dlouhé trvání. Současné oživení je druhé nejdelší v historii a je zralé na obrat. Úrokové sazby rostou, růst zisků firem zpomaluje, rozpočtový deficit prudce stoupá. Zdá se, že pravděpodobného propadu si je vědom dokonce i Donald Trump, a připravuje si pro něj půdu tím, že centrální bance zvyšování úrokových sazeb vyčítá.

Zároveň s tím se ale proměňuje širší kontext. I když Spojené státy vykazují lepší výsledky než ostatní vyspělé země, „vzestup zbytku světa“pokračuje a Čína, druhá největší světová ekonomika, roste třikrát rychleji než Amerika. Před čtvrt stoletím připadala na Čínu dvě procenta globální ekonomiky, dnes je to 15 procent a podíl stále roste. Čína se může pochlubit devíti z 20 nejhodnotnějších technologických firem.

Tato ekonomická realita má své geopolitické důsledky. Čína je největším obchodním partnerem nejvýznamnějších zemí v Latinské Americe, Africe a Asii. To jí dává do ruky převodové páky. Její Iniciativa pásu a cesty je navržena tak, aby zvýšila čínský vliv napříč Asií i mimo ni, a slouží nejen k otevření nových trhů, ale také ke vzniku nových spojenectví a závislostí. Čína rozšířila svoji kontrolu nad Jihočínským mořem způsobem, kterému nedokázala čelit Obamova ani Trumpova administrativa. Ať se dnes vydá člověk na světě kamkoli, lidé tam mluví o ústupu Ameriky ze světové scény. Všímají si, že trend začal již před Trumpovým nástupem. Většina ho datuje do období po válce v Iráku a popisuje jej jako jev, jenž se týká vlád George W. Bushe, Baracka Obamy a nyní také Donalda Trumpa. A i když Trumpova administrativa vystupuje agresivně – a nejvíc se to týká obchodu –, je zároveň zcela ve vleku mentality „pevnost Amerika“, jež se snaží o co nejmenší politické i ekonomické kontakty se světem.

Zahraniční lídři si také všímají, že Spojené státy budou pravděpodobně stále více svazovány kupícími se problémy vlastního rozpočtu. Gillian Tett z deníku Financial Times píše, že Spojené státy vydávají denně na správu svého dluhu 2,4 miliardy dolarů, desetkrát více než nejbližší další vyspělá průmyslová země. S tím, jak rostou úrokové sazby a více Američanů se blíží věku, kdy budou pobírat dávky důchodového pojištění a získají přístup ke zdravotnímu programu Medicare, se tlak na federální

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.