Šachovnice nové fronty

Rusko se úspěšně pokouší odříznout východ ukrajiny od strategického přístupu k moři

Respekt - - Fokus - Petr horkÝ

Vleklá válka na východě Ukrajiny, kde proti sobě už čtyři a půl roku svádějí krvavé boje ukrajinská armáda a ozbrojení separatisté podporovaní Ruskem, se postupně vytratila z hlavních zpráv světových médií. Poslední listopadovou neděli se však konflikt znovu ocitl ve středu mezinárodní pozornosti: ruští mariňáci se násilím zmocnili tří ukrajinských vojenských lodí, které chtěly proplout Kerčským průlivem spojujícím Černé a Azovské moře. Ačkoli podle platných smluv se v obou mořích smějí pohybovat plavidla obou zemí, ruská námořní stráž ukrajinským lodím zablokovala cestu, zahájila na ně palbu a poté je s nasazením speciálních jednotek obsadila. Šest ukrajinských námořníků bylo při útoku zraněno; všech 24 členů posádky bylo Rusy zajato a obviněno z nedovoleného překročení hranic.

Incident otevřel novou kapitolu v rusko-ukrajinském konfliktu. „Na východě Ukrajiny máme už čtyři roky válku se skrytou ruskou podporou.Tohle je poprvé, kdy ruské jednotky zaútočily zcela otevřeně,“říká šéfredaktor předního ukrajinského zpravodajského serveru Censor.net Jurij Butusov. „Rusko ví, že naše pozemní armáda je schopná se účinně bránit. Na moři se ale měřit nemůžeme. Byla to demonstrace síly,“dodává. Na fakt, že Rusko využívá své námořní převahy a odepírá jejich lodím vstup do Azovského moře, Ukrajinci upozorňují už několik měsíců.Teprve po dramatické vojenské roztržce na konci listopadu si toho všimli i hráči na západní polokouli.

klíčový průliv

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že zásah byl nutný, protože tři ukrajinské lodě cíleně narušily ruský pohraniční prostor. Podle Putina šlo o provokaci s jediným cílem: zvýšit ukrajinskému prezidentovi Porošenkovi klesající popularitu před březnovými volbami. Putinovu verzi na kameru pro ruskou státní televizi zopakovali dva zajatí ukrajinští námořníci. Ukrajina slovy velitele svých námořních sil namítá, že zajatci mluvili pod ruským nátlakem (jeden ze dvou námořníků svůj proslov před kamerou viditelně četl ze čtecího zařízení).

Ukrajinský prezident Porošenko trvá na tom, že tři napadené lodě pluly v mezinárodních vodách, kde povolení nepotřebovaly, a plavbu navíc Rusům dopředu ohlásily. Ukrajinský parlament v reakci na ozbrojený útok vyhlásil třicetidenní válečný stav ve všech částech země sousedících s Ruskem. Kyjev má strach, že Moskva po námořní agresi přistoupí k vojenské invazi, zdůvodnil mimořádné opatření Porošenko.

Vývoj v následujících dnech naznačil, že ruská invaze Ukrajiny se prozatím nekoná. Evropští a američtí političtí lídři vyzvali obě strany ke zklidnění vyhrocené situace. Moskva vzápětí oznámila, že Kerčský průliv je znovu otevřen a tím je situace vyřešená. Dramatická vojenská srážka ale upozornila na dosud přehlížený fakt: Rusko a jeho aktivity v Kerčském průlivu postupně odřezávají velké přístavy na východě Ukrajiny od přístupu k moři. Vladimir Putin letos na jaře s pompou otevřel nový most, který velkým nákladním lodím brání v průjezdu. Ruští pohraničníci zároveň už půl roku kontrolují všechna plavidla, která proplouvají mezi oběma moři – a na povolení k cestě dál je nechávají čekat i několik dní. „Rusové se snaží postupně zablokovat Azovské moře pro ukrajinské lodě a odříznout přístavy Berďansk a Mariupol od zbytku světa. Je to jejich nový způsob, jak poškodit ukrajinskou ekonomiku,“vysvětluje Butusov.

Pohled na mapu ukazuje, že Kerčským průlivem musí proplout všechny obchodní lodě, které směřují z velkých ukrajinských přístavů v Azovském moři do Černého a dále do Středozemního moře. Od vojenské anexe Krymského poloostrova před čtyřmi lety Rusko kontroluje obě strany této strategicky důležité úžiny. Letos dostavělo již zmíněný devatenáctikilometrový most, jenž má okupovaný poloostrov ještě těsněji přimknout k Moskvě. Stavba znamená faktické převzetí dozoru Ruska nad

„tohle Je PoPrvé, kdy ruské Jednotky zaÚtočily zcela otevřeně.“

lodní dopravou mezi oběma moři. Podle oficiálních statistik přístavu Mariupol, který je hlavním obchodním uzlem v Azovském moři a třetím největším přístavem na Ukrajině, znemožnil pouhých 35 metrů vysoký most průplav pro celkem 144 mimořádně rozměrných nákladních lodí. Přístav kvůli tomu zaznamenal třicetiprocentní ztrátu příjmů z lodní dopravy.

V souvislosti se zprovozněním mostu bylo letos v květnu do Azovského moře převeleno pět vojenských lodí z ruské flotily v Kaspickém moři, přičemž oficiálním zdůvodněním přesunu bylo zajištění bezpečnosti v okolí mostu. Od května začaly ruské námořní patroly kontrolovat ukrajinské obchodní lodě proplouvající skrze úžinu. Šéfredaktor internetového serveru Black Sea News Andrij Klymenko letos v srpnu v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa uvedl, že některé lodě musely na povolení k průjezdu čekat i déle než tři dny. Anton Šapran, ředitel přepravní společnosti Maritime Logistics, která v Azovském moři provozuje 70 lodí, rádiu sdělil, že tato neplánovaná zpoždění způsobená ruskými kontrolami pro jeho firmu vždy znamenala finanční ztrátu mezi třemi a třinácti tisíci dolary – podle toho, jak dlouhé bylo zdržení. „Pokud naše strana nezavede vlastní námořní patroly a neukáže, že je schopná postavit se ruským lodím, a pokud se hlasitě neozveme před mezinárodním společenstvím, bude to znamenat začátek anexe Azovského moře,“uvedl Klymenko letos v srpnu – tedy tři měsíce před listopadovým vojenským útokem.

Představa námořní konfrontace s Ruskem je zároveň pro ukrajinské loďstvo nereálná – v Azovském moři má Kyjev méně než deset malých a zastaralých lodí, zatímco Rusko operuje v řádu desítek plavidel. V bojeschopnosti se Ukrajina s Ruskem nemůže srovnávat ani na Černém moři. Zatímco Ukrajina vlastní jednu skoro 30 let starou fregatu a další dvě středně velké lodě, Rusko disponuje nejméně 26 středními až velkými loděmi vybavenými moderními zbraněmi. Kyjev přišel o 80 procent svých námořních sil při ruské anexi Krymu, kde kotvila velká část ukrajinské černomořské flotily.

Čeká tedy Ukrajinu po anexi Krymu nyní také ztráta přilehlého Azovského moře? Podle analýzy britského think tanku Chatham House z minulého týdne tomu vše napovídá. „Odepření vstupu pro ukrajinské vojenské lodě byl jednoduchý způsob, jak Ukrajině ukázat, že vysílání vojenských posil do Azovského moře Ruskem nebude tolerováno,“píše se v analýze. Britský think tank Kyjevu doporučuje apelovat na mezinárodní společenství a současně investovat do vojenské techniky nejen na moři, ale také ve vzduchu a na pobřeží. Mezinárodní společenství popisované problémy v Kerčském průlivu dosud úspěšně ignorovalo, nyní se ale zdá, že někteří politici začali vzdálenému moři věnovat pozornost. Angela Merkel v prvotní reakci na vojenský incident telefonovala prezidentům Ukrajiny i Ruska a poté obecnými formulacemi vyzývala ke zklidnění. Během následujícího týdne kancléřka mluvila konkrétněji a před novináři uvedla, že problémy v oblasti Azovského moře se zhoršily po stavbě ruského mostu přes Kerčský průliv. „To jde plně na vrub ruského prezidenta. Od té doby se zhoršily podmínky námořní dopravy,“řekla Angela Merkel na německo-ukrajinském ekonomickém fóru v Berlíně. A dodala, že mezinárodní společenství se musí zasadit o to, aby města jako ukrajinský Mariupol nebyla odříznuta od světa.

Stabilita růstu

Úplná ztráta Azovského moře by Kyjev přišla draho nejen ze strategických důvodů. Přístavy Mariupol a Berďansk představují důležité obchodní uzly, skrze které z východní Ukrajiny do světa proudí obilí a ocel, tedy dvě hlavní exportní suroviny. Podle Veroniky Movčan z kyjevského Institutu pro ekonomický výzkum a politiku prochází přes přístavy v Azovském moři čtvrtina ukrajinské oceli, deset procent stavebních materiálů a asi čtyři procenta veškerého obilí. Pokud by došlo k uzavření Kerčského průlivu, přepravu by bylo možné přeložit na silnice a železnici, bylo by to ale ekonomicky nevýhodné, zejména v případě oceli. Tato část Ukrajiny je přitom už nyní těžce zkoušená válkou na Donbasu. Celkový finanční obrat přístavů Mariupol a Berďansk klesl během čtyř a půl válečných let o polovinu, uvádí výzkum, který Veronika Movčan a její kolegové zveřejnili letos v únoru.

Ukrajinská ekonomika však podle odhadu expertů letos v součtu dál poroste, předpovídají jí více než tříprocentní růst. Hospodářský růst je přitom pro zemi zásadní devízou ve snaze přesvědčit investory, že v zemi má smysl podnikat, a současně důkaz pro západní politiky, že miliardy půjčené Ukrajině nebyly vynaloženy zbytečně. „Pokud by došlo k úplné blokádě přístavů, ekonomiku by to sice poškodilo, ale celkový růst by to neohrozilo,“uklidňuje situaci Veronika Movčan.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.