Netradiční diskuse

Respekt - - Fokus Kontext -

edávné pozvání bývalého šéfa komunistické Státní bezpečnosti Alojze Lorence k debatě o listopadu 1989 na půdě Karlovy univerzity vzbudilo emoce a spory. Mají představitelé represivních složek někdejší diktatury dostávat prostor pro svůj výklad dějin, na kterých se podíleli? Vzhledem k mlčení studentů na samotné debatě je přitom zajímavé, jak se na tuhle otázku dívá nastupující generace. Debata byla určená především pro studenty žurnalistiky a s nápadem pozvat generála StB Lorence přišel pedagog Fakulty sociálních věd UK, bývalý novinář a kněz Karol Lovaš, který se – společně s kolegou ze slovenské televize RTVS – zároveň ujal i role moderátora.

„Hledal jsem v rámci našeho školního projektu lidi, kteří byli před 29 lety u toho. A hned na začátku mě napadl Alojz Lorenc, se kterým jsem před dvaceti lety dělal ještě jako novinář rozhovor. Přišlo mi prospěšné slyšet také pohled na událost z druhé strany barikády, tedy zevnitř StB,“vysvětluje pozvání Lovaš, kterému letos s Lorencem vyšel knižní rozhovor – a veřejné vystoupení hlavního protagonisty zároveň mohlo být pro knihu skvělou reklamou.

Seznam hostů pedagog konzultoval i s vedením pražské katedry – s ředitelem Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Jakubem Končelíkem a také s Barborou Osvaldovou, která na fakultě působí jako garantka oboru žurnalistiky. „Snažila jsem se mu ten nápad s šéfem StB vymluvit. Když jsem ale viděla, že je to bez úspěchu, rozhodla jsem se, že pozvání na debatu raději přijmu, než aby výroky Lorence zůstaly bez oponentury,“říká Osvaldová, která navíc svou účast podmínila přizváním dalšího diskutujícího, tehdejšího studentského účastníka, dnes novináře České televize Marka Wollnera. Větší detaily debaty nikdo z vedení fakulty neznal, Končelík Respektu napsal, že panu Lovašovi věří a že tehdy „necítil potřebu jakkoli zasahovat“. 36

Na pódiu se tak nakonec vytvořila ojedinělá konstelace diskutujících: bývalý demonstrant Wollner, pamětnice a předi polistopadová vyučující žurnalistiky Osvaldová, historik normalizace Michal Macháček a Lorenc – poslední šéf Státní bezpečnosti, který během revoluce v listopadu 1989 velel orgánu snažícímu se o likvidaci protivníků komunistické diktatury a z pozice náměstka na ministerstvu vnitra je mimo jiné zodpovědný za akci protizákonného zničení dokumentů StB, která je doposud výraznou překážkou ve vyšetřování totalitních zločinů. Po revoluci byl Lorenc navíc za zneužití úřední pravomoci ve službách předlistopadového režimu odsouzen na čtyři roky vězení, trest si ale nikdy neodpykal: po rozdělení federace odjel na Slovensko a jako občan cizí země odmítl do českého vězení nastoupit.

Do debaty o listopadu 1989 tak vstoupily emoce už na samém začátku, kdy Marek Wollner označil Lorence za zlo-

(alojz lorenc)

Poslední šéf Státní bezpečnosti.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.