Co znamenají divoké sny

Respekt - - Civilizace -

Je to celosvětově vůbec nejdražší druh nemocí. Náklady na léčbu a péči jsou čtyřikrát větší než u kardiovaskulárních chorob, jež v žebříčku nejnákladnějších onemocnění zaujímají druhé místo – a osmkrát převyšují výdaje na třetí rakovinu. Rozpoznání choroby dlouho před jejím nástupem by mohlo tuto statistiku změnit. Parkinsonova choroba, kterou trpí deset až dvacet tisíc Čechů, se může projevovat s předstihem a skrytě – například častou úpornou zácpou nebo ztrátou čichu. Nejvíc se ale před vypuknutím zřejmě odráží právě v řeči, která je nesmírně náročná na jemnou motoriku. Choroba totiž ničí neurony, které v mozku produkují dopamin, látku zajišťující komunikaci mezi nervovými buňkami. Výsledkem je narušení komplikované souhry mezi svaly a nervovými signály, jež se odráží v tom, jak mluvíme. Nejprve nepostřehnutelně, později stále výrazněji.

Dospělý člověk se při řečových testech může cítit poněkud absurdně. Jan musí vyprávět pohádku – volí tu o Červené karkulce – a výzkumníci podobně jako u monologu o koních hodnotí, jak se na kvalitě mluvy projeví soustředění na příběh, nikoli na jednotlivá slova. Poté Jan jako u krčního lékaře vydává dlouhé vteřiny hlásku „á“– hlasivky nemocných kmitají nepřesně, nedokážou udržet výšku tónu a přimíchávají do zvuku více šumu, který se projevuje jako chrapot. Vytrvalé opakování slabik pa, ta, ka zase ukazuje poruchy v artikulaci, jež jsou výsledkem ztuhlosti svalů a opožděného nástupu jejich akce. U Jana test pomáhá sledovat postup nemoci, ale hlavní cíl výzkumu je právě v časné diagnostice.

Vše začalo tím, že vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří ve spolupráci s Neurologickou klinikou 1. LF UK test vyvíjejí, před několika lety vytušili jednu zajímavou souvislost. Je známo, že lidé s takzvanou poruchou chování v REM fázi spánku mívají děsivé noční můry, které aktivně fyzicky prožívají. Loni Respekt popsal scény z videa promítaného na mezinárodním spánkovém kongresu v Praze: snící muž v noci na lůžku bojuje s útočícím pterodaktylem, šermuje imaginárním mečem, chrání se pomyslným štítem (ráno si sen pamatoval a mohl vyprávět, jaká stvůra na něj dorážela). „Setkali jsme se i s případem, který málem skončil tragicky: pacient během spánku skákal šipku do skutečné skříně a ta na něj spadla,“vypráví vedoucí výzkumu Jan Rusz z ČVUT.

Příčina poruchy je v tom, že mozek ve spánku nevypne svaly, takže je snící člověk zapojuje do akce. Podstatné je ovšem něco jiného: do pěti let od prvních nočních bojů se u třetiny postižených projeví Parkinsonova nemoc, do patnácti let ji dostane více než devadesát procent z nich. A Rusze i jeho kolegy napadlo, že člověk s poruchou spánku možná kvůli skrytě doutnající Parkinsonově chorobě také hůř mluví, i když si to ještě neuvědomuje. Začali tedy na oddělení spánkové medicíny a později s pomocí internetového dotazníku hledat lidi, kteří v noci „zápasí s pterodaktyly“, a zkoumat jejich řeč. „Část pacientů k nám poslaly manželky,“vzpomíná Rusz, jak se do výzkumu dostávali lidé, vedle nichž není lehké spát. „Měl jsem pacienta, který se na noc poutal, protože věděl, co to s ním dělá.“

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.