Jak poznat depresi

Respekt - - Civilizace -

strategii, jak prohledává svoji paměť,“vysvětluje Jan Alexandersson z DFKI a doplňuje, že prohledávání mozku probíhá právě v pauzách při přechodu z jedné kategorie do druhé.

„Pomocí strojového učení extrahujeme z řeči klinicky důležitá data: počet vyjmenovaných zvířat, rychlost mluvy, délku pauz, poměr mezi počtem zvířat a nepodstatnými promluvami. Lidé třeba řeknou ,slon‘ a pokračují – ,jak se proboha jmenuje to další velké zvíře?‘,“říká Alexandersson. Alzheimerova nemoc, jíž trpí dvě až pět procent pětašedesátiletých a třetina osmdesátníků, se projevuje ztrátou orientace, změnami chování, řeči, a především právě slábnutím paměti a dalších duševních schopností. Proto je důležitá nejen fonetika, ale i celkový výkon testovaného.

K tomu jsou k dispozici další testy z celkem šesti kategorií: například úkoly spočívající ve spojování nakreslených čísel 62 od jedné do pětadvaceti, převyprávění příběhu nebo děje na obrázcích, při němž lze analyzovat složitost vět či přesnost popisu. „Lidé s demencí třeba používají vágnější slova. Nenazvou matku dětí na obrázku matkou, ale ženou,“říká Alexanderssonův kolega Nicklas Linz. U zadání využívajících tužku může být počítač užitečný i v podobném úkolu, jaký řeší vědci v Praze: na rozdíl od lékaře rozpozná drobné chvění ruky upozorňující na možný nástup Parkinsonovy choroby. Hodnocení testů pak systém promítne do šestiúhelníku, v jehož vrcholech jsou jednotlivé kategorie úkolů. Čím blíže středu obrazce se výsledky pacienta pohybují, tím je jeho duševní stav horší. Alexandersson s Linzem před dvěma roky výzkum vykoupili od mateřského výzkumného centra DFKI a založili soukromou spin-off firmu, která technologii nechává projít certifikací a chce ji brzy začít nabízet neuropsychologům. „Když projekty dospějí do fáze, kdy by mohly vstoupit na trh, DFKI je už nerozvíjí,“vysvětluje Linz. Alexanderssonova a Linzova firma nabízí systém ve formě aplikace pro iPad a serveru pro vyhodnocování testů. „Ušetřený čas může lékař věnovat pacientům. Lidé se demence hrozně bojí, a když se u nich začne projevovat, jsou nervózní, depresivní, vystrašení. Potřebují tedy hodně péče,“doplňuje Alexandersson.

Podobné nástroje mohou odhalit i depresi. „Když požádáte lidi, aby vyprávěli příběh související s pozitivními nebo negativními emocemi, mohou to udělat různě: velmi pomalu, s dlouhými pauzami, nebo naopak i negativní historku, třeba o tom, jak si zlomili nohu, vyprávějí s nadšením,“pokračuje vědec. Počítač sleduje frekvenci slov odrážejících kladné nebo záporné pocity, zaznamenává rychlost, s níž dotyčný mluví, nebo pauzy.

Všechny testy spojuje jediná podmínka – pacient musí mluvit do mikrofonu, ostatní technika může být v libovolně vzdálené ordinaci. „Pocházím ze Švédska, kde v některých odlehlých oblastech na severu země nejsou doktoři. Lidé chodí například do místní knihovny a tam komunikují s lékařem po Skypu,“líčí Alexandersson možnosti. Podobně je na tom německý venkov, z něhož lékaři stejně jako v Česku odcházejí do měst.

Většina lidí s Alzheimerovou nemocí umírá do deseti let od diagnózy. U Parkinsonovy choroby je prognóza příznivější, řada pacientů žije i dvě dekády po verdiktu lékařů. Diagnóza tedy není jednoznačným rozsudkem. „Nemoc chápu jako příležitost na sobě pracovat, posunout se někam dál,“vypráví Jan. Jako by se tohle všechno zrcadlilo i v tom, jak zakončil svůj testovací monolog: „Když můj kůň zestárl, už jsme jenom chodili na procházky, nejdřív v sedle, potom už jenom ,na ruku‘, a pozorovali jsme přírodu kolem sebe.“

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.