Nemravný stát

Respekt - - Dopisy -

Respekt 50/2018 Marek Švehla soudí, že elektrárny by se daly „rychle zavřít, kdyby Česko chtělo“. Tím bychom jako země údajně zvýšili svůj vliv na ekologicky méně odpovědné státy. Vláda ovšem není žádné politbyro, aby jen tak rušila elektrárny, a to ani ty, v nichž má stát většinový podíl. Takové nápady jsou čirou utopií. Jak složité jsou rozhodovací procesy v ČEZ, bylo možno sledovat při konání valné hromady svolané minoritními akcionáři. Spory o kompenzace, že stát jednostranně zhatil něčí investici, by se táhly donekonečna. A to nemluvíme o technické stránce věci.

Argument, že si to můžeme dovolit, protože vyrábíme více, než spotřebujeme, je falešný. Aut se u nás vyrábí také nadbytek a nikdo nežádá uzavření automobilek jen proto, že se jich většina vyveze. A to auta, na rozdíl od elektřiny, zamořují prostředí ještě mnoho dalších let. Nemluvě o tom, že výraznější přechod na elektromobilitu může brzy znamenat nedostatek elektřiny, nikoli přebytek.

Jistě, s globálním oteplováním je třeba bojovat. Jistě, náš stát i vlády by mohly nejspíš dělat více. Avšak nedomyšlené aktivistické počiny, snižující emise o zlomek jedné třistadvacetiny globálního znečištění, by přinesly více škody než užitku. Že bychom tím posílili svoji „vážnost“, je zcela iluzorní, a že by to snad udělalo dojem na někoho v Indii, je již úplně mimo realitu. Michal Čakrt Autor uhodil v komentáři hřebíček české klimatické politiky přímo na hlavičku. To, že dostatečně snižujeme emise skleníkových plynů, a že dokonce budeme bez dalších zásadnějších řešení snižovat ještě víc, je největší mýtus české ekologické politiky.

Zapomeňme na neustálé srovnávání současné úrovně znečištění se situací před zhroucením obstarožního socialistického hospodářství. Zabývejme se tím, že produkujeme 11 tun oxidu uhličitého ročně na osobu, což je o polovinu více než průměr států EU. A řešme, že činy politiků zůstávají daleko za jejich silnými projevy, ale také za reálnými možnostmi naší ekonomiky. Nejsou dokonce plněny explicitní úkoly platných státních strategií a vládních programových prohlášení, které by – možná pro někoho překvapivě – do 20 let zajistily pokles spotřeby uhlí o 73 procent.

Nejen že můžeme zavřít několik uhelných elektráren a jen tím srazit vývoz elektřiny. Podle aktuálních propočtů, které si místo státu musely nechat udělat nevládní organizace a progresivní firmy, můžeme při rozumném růstu obnovitelných zdrojů – který se zatím nekoná, neboť jej stát nepodporuje – zavřít do roku 2030 postupně všechny uhelné elektrárny. Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.