Brno na správné cestě

Akademici dokončili hodnocení experimentálního projektu Housing First. Zájem o něj má i Praha.

Respekt - - Fokus Agenda -

Hana ČáPová / FoTo maTĚJ STRánSKý

Přesně 31 477 korun ročně ušetří veřejné rozpočty, když se jedna rodina v nouzi přesune z ubytovny či azylového domu do běžného městského bytu. Došla k tomu evaluační zpráva Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity, která hodnotila brněnský projekt Housing First (Bydlení především), vytahující lidi z pádu na sociální dno rychlým přidělením vlastní střechy nad hlavou.

Brno se do průlomového projektu pustilo v minulém volebním období díky vytrvalé snaze politiků z hnutí Žít Brno a pochopení tehdejšího primátora Petra Vokřála (ANO). A protože Platforma pro sociální bydlení, jejíž odborníci na projektu spolupracovali, měla ambici nový přístup prosazovat v dalších městech, Brno se stalo „pilotem“. Cílem bylo vědecky zhodnotit, jak se přijatelné a jisté bydlení promítne do situace rodiny.

Z více než 400 rodin v bytové nouzi jich v Brně vylosovali 50, které dostaly byt, a dalších 100, na jejichž bytové situaci se nic nezměnilo a sloužily jako kontrolní skupina. Před pár dny byla dokončena téměř stostránková zpráva, jež hodnotí brněnský projekt po roce jeho trvání a zmíněné skupiny srovnává.

Většina vylosovaných rodin (48 z 50) si byt udržela, i díky masivní podpoře sociálních pracovníků dokázala platit nájem a vycházet se sousedy. A vědci zjistili, že kvalita jejich života se podstatně zlepšila. Například riziko, že pečující osoba (nejčastěji matka) bude v takovém stresu, jaký odpovídá vážnému duševnímu onemocnění, kleslo u rodin v bytě 4,5krát. Děti také méně stonaly než ty z kontrolní skupiny (měly zhruba dvakrát méně nemocí dýchacích cest a méně často braly 26 antibiotika). Riziko pobytu v nemocnici kleslo u dětí i dospělých zhruba třikrát. Na slušném bydlení tak jistě ušetří zdravotní pojišťovny, sociologové si to však netroufli vyčíslit. Do propočtů ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti přístupu Housing First zahrnuli snáze kvantifikovatelné věci. V průměru rodina se šťastným losem, tedy v městském bytě, vyšla městskou a státní kasu za rok na 304 401 korun – především za sociální pracovníky, koordinaci a podporu ze strany města, nižší než tržní nájem, započtené jsou i sociální dávky. Kontrolní rodina stála veřejné rozpočty o zmíněných 31 477 korun za rok víc, započteny jsou dávky rodiny, státem poskytované azylové

Zachránit lidi před pádem na dno.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.