#nebudeme sedět!

Respekt - - Dopisy -

Respekt 1/2019 Při čtení vašeho článku mrazí. Stejně tak jako v roce 1972, kdy jsme byli s Josefem Velkem z tehdejšího Mladého světa v nemocnici v Mostě a tamní lékař v porodnici nám říkal čísla rozdílu počtu dětí poškozených po narození v Severočeském kraji a republikovém průměru. Také člověka hned napadne srovnání: Německo loni uzavřelo poslední hnědouhelný důl. V té samé době čeští odborníci hovoří o tradiční výrobě energie jako základním zdroji elektřiny a nechápou, proč by ČEZ neměl vyvážet elektřinu. Je to jen „zboží“. Strašná společenská propast. Prosím, tlumočte i vašim přátelům můj a vlastně celorodinný obdiv. Jan baltus, brno Článek je osobní zpovědí koordinátorky zapojování veřejnosti do akcí Greenpeace, takže by neměl překvapit nadprůměrný obsah melodramat, zavánějících občas až citovým vydíráním. Nebezpečný důl; velmi nekvalitní uhlí; znečišťování vody, půdy i vzduchu; jeden z tisícovek horníků, propuštěných za divoké privatizace; ve stáří rakovina plic... Bez specifikace, v čem spočívá nebezpečnost dolu nebo proč by mnozí měli onemocnět rakovinou. Žádná tvrdá data, nezávislá studie, věcný popis. K některým souslovím by se hodil i výkladový slovník. Například „nenásilná přímá akce“= násilné vniknutí do cizí nemovitosti za účelem, se kterým by její vlastník jistě nesouhlasil.

Ochrana životního prostředí je jistě nezbytná, ale metoda à la Greenpeace mě poněkud děsí. Paní Pravdová by určitě nebyla ráda, kdybych jí lezl do bytu, když není doma, nebo olepoval její dům hanlivými transparenty, ale sama tento postup ve své práci považuje za legitimní. Její pocit se nakonec obrací i proti ní samé. Každý malý kluk přece ví, že když jde sousedovi na hrušky, musí mít buď dobrý plán, nebo umět utíkat – prostě se nenechat chytit. A přesvědčení, že krást hrušky sousedovi, kterého nikdo nemá rád, se může jen proto, že ho nikdo nemá rád, nechránilo před sousedovou holí ani za našich mladých let. Zjevně neochránilo ani paní Pravdovou. Petr kubišta, Česká kamenice Naše rodina má časopis předplacený už mnoho let a já se každou neděli těším na nové číslo, hlavně na audioverzi. Jakub Hejdánek a Veronika Bajerová jsou prostě báječní a pro mě téměř nenahraditelní. Poslech skvělých a zajímavých článků mám pak spojený s danou situací. Doteď si pamatuji, že článek z roku 2016 „Umění koncentrace“jsem poslouchala při běhání v Divoké Šárce a například ten loňský od Anne Applebaum zase při zaváření jablek. Ještě jednou díky celému týmu, jste skvělí! Eva Jablonská Jsem dítě, co zajímá politika a celkově vaše články. Ráda si čtu váš časopis RESPEKT, ale bohužel mu až tak moc nerozumím a na každé páté slovo si musím zavolat rodiče na vysvětlení. Myslím, že nejsem jediné dítě, co si rádo přečte váš časopis. Koneckonců, já a moje generace jsme budoucí voliči a ve školách se o tom skoro vůbec neučí. Já si ale myslím, že to patří k základu života, proto bych vás tímto ráda poprosila o Respekt pro děti, který by nemusel vycházet pravidelně, ale někdy by to mohla být alespoň příloha k časopisu Respekt. Myslím, že děti, co se alespoň trochu o vaše témata zajímají, odradí nepochopení. Proto by bylo fajn, aby byl nějaký takový časopis pro děti, kde to pro nás bude vysvětlené dětským jazykem. Magdi Miriam králová

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.