Přelogováno

Jak souvisí grafika a důvěra ve vládu

Respekt - - Kultura Grafický Design - KaRolína vRánKová

Na začátku roku rozeslal Nejvyšší soud České republiky péefka s novým logem. Kresba s bohyní spravedlnosti ovšem rozpoutala nečekanou vlnu negativních reakcí grafických designérů. Vyčítají logu, že je zastaralé a kresba příliš detailní, což je v protikladu k symbolické řeči logotypů, zaráží je volba písma, které se nehodí k archaickému obrázku. „Dal bych to k soudu,“vtipkoval jeden z diskutujících na serveru pro grafiky a typografy Font.cz.

Přestupky proti zákonům grafického designu ale nejsou to nejdůležitější. Když na konci loňského roku zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění, jaká je důvěra občanů ve vládu, více než polovina respondentů zaškrtla, že jí „nevěří“nebo „spíše nevěří“. Důvody budou jistě závažnější než špatná vizuální kultura. Grafické materiály a weby státních úřadů však jejich důvěryhodnost rozhodně nezvýší. „Instituce státu se prezentují, jako kdyby to byly různé firmy. Každý má jiný grafický design a jiné logo,“říká Kamila Matoušková z agentury Czechdesign.

„Ten vizuální chaos dává vzkaz o zmatku a nekoncepčním uvažování v nejvyšších patrech našeho státu,“dodává Kateřina Přidalová, která o grafickém designu píše a přednáší.

Vizuální záplava

Česká vláda má čtrnáct ministerstev. Každé má svoje logo – každé je z jiné doby, od jiného autora, většinou jsou vybraná spíš náhodně, často se mění (viz rámeček). Nejednotná je i grafická komunikace uvnitř rezortů. Tak třeba zmíněný Nejvyšší soud. Na některé tiskoviny hodlá používat nové logo s postavou spravedlnosti – například na propagační materiály. Na oficiálních dokumentech bude ale dál státní znak jako doposud. Alegorickou postavu spravedlnosti nebo váhy má na svém logu také Nejvyšší státní zastupitelství a Vězeňská služba ČR.

Všechny tři organizace jsou přitom podřízené ministerstvu spravedlnosti, které používá znak s další, zase jinou postavou s vahami. Loni v říjnu přišel úřad s inovací. Nechal si nově navrhnout informační portál Justice.cz a k němu též nové logo: trojúhelník poněkud vratce postavený na svou špičku. I ten sklidil kritiku: v symbolické rovině se nelíbila jeho nestabilita, graficky má řadu slabin. A hlavně: dál přispěl ke zmatku ve vizuální komunikaci státní správy.

Záplava vizuálních informací se dnes žene různými kanály, příjemce je třeba navigovat za pomoci spolehlivých grafických symbolů. Stát se s tím musí vyrovnat stejně jako korporace a řeší to řada evropských zemí. Nechají si navrhovat ucelenou vizuální identitu, celý systém složený z logotypů, písma, barev a dalších grafických prvků a k tomu i návod, jak je využít pro různé materiály papírové i elektronické. Průkopníkem bylo sjednocené Německo. Výběr a tvorba společné vizuální identity ministerstev a vládních organizací probíhaly už v letech 1996–1999. Výsledkem je důsledný, průběžně aktualizovaný systém. Jeho základem je německá orlice a tři státní barvy, v roce 2012 přibylo i speciální vládní písmo. Propracovanou vizuální identitu má vláda Nizozemska, jednotný vizuální styl používají od roku 2016 slovenská ministerstva.

Nejdál ovšem šla Velká Británie. Ještě před deseti lety na tom byla vláda Spojeného království podobně jako ta česká. Desítky nesouvisejících log, letáků, písemností a webů, vizuální i informační zmatek. V roce 2011 byl vyhlášen ambiciózní projekt – digitalizace a sjednocení všech informací na společný web Gov.uk, kde každý najde potřebné informace, aniž by musel propátrávat weby jednotlivých úřadů.

Byli angažováni nejlepší dostupní experti z oboru nových technologií i grafického designu. Vizuální stránku dostal

vizuální chaos znamená zmatek ve vedení státu.

na starost grafický designér Ben Terrett, obdivovatel moderního britského grafického designu ve službách veřejnosti, jehož oblíbeným příkladem je mapa londýnského metra, podle níž snad ani nejde zabloudit. Od grafiky chce především, aby „nestála v cestě informacím“.

Ben Terrett se vyjadřuje stejně úsporně jako jeho grafika a takhle to shrnul ve videu pro The Guardian: „Skoro čtyři tisíce webů a domén jsme přesunuli na jednu. Ušetřili jsme 1,7 miliardy liber. A hlavně jsme to usnadnili uživatelům.“V rámci nového systému dostalo každé ministerstvo a úřad také své logo. V roce 2013 obdrželi tvůrci cenu od londýnského Muzea designu, jedno z největších ocenění v oboru.

Samozřejmě se to neobešlo bez kritiky, například noviny Daily Mail jednoduchost kritizovaly a oznámily, že je to cena pro web nuda.com. To ilustruje jeden problém: grafický design je posuzovaný podle individuálního vkusu. A jak za téhle situace najít kvalitní návrh pro veřejnou instituci? Jak zaručit daňovým poplatníkům, že bylo pořízeno něco, co jim poslouží?

Grafici a soudci

„Návrh se líbil panu předsedovi soudu, konzultovali jsme to i se všemi soudci. Nikdo neměl námitky,“říká mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček ohledně nového loga z úvodu. Sám si prošel práce různých grafiků, nejprve oslovil tři studia a nakonec zvolili návrh od studia Profesionální grafik z Havířova. Do výběru však nebyl zapojen nikdo z oboru grafický design, takže vybrané logo má z pohledu odborníků řadu chyb. „Soudci nemají odbornost ani zkušenost, aby hodnotili grafický design. Je to asi, jako kdyby grafik hodnotil soudní rozhodnutí,“myslí si grafický designér Martin Pecina, který se zapojil do kritiky loga na sociálních sítích.

Existuje přitom osvědčený postup – uspořádat soutěž, do níž se přihlásí více studií s různými návrhy. K výběru pak sestavit porotu, v níž jsou jak zástupci instituce, tak odborníci na grafiku. Logo Nejvyššího soudu stálo třicet tisíc korun. „Byla to nízkonákladová zakázka, komise výtvarníků by nám navýšila náklady,“vysvětluje mluvčí Tomíček. A pravda je, že kompletní řešení vizuální identity se soutěží vyjde většinou na stovky tisíc. „Jsou to ale účelně vynaložené prostředky, protože se zásadně zlepší komunikace navenek,“říká Kamila Matoušková z Czechdesignu.

Tahle agentura pomáhá organizacím pořádat soutěže, v poslední době organizovali soutěž na výběr vizuálního stylu například pro Národní galerii a pro expozice Národního muzea. „Nejdřív pomůžeme ujasnit zadání. Někdy stačí malý zásah do současného vizuálního stylu, někdy je potřeba udělat větší změny,“popisuje Matoušková. V případě státu by doporučili změnu od základu. „Najít kvalitní koncepční řešení, které není zastaralé už v době svého vzniku a skutečně řeší to, co daná instituce potřebuje. Ne aby to každé ministerstvo řešilo zvlášť a pořizovalo si svoje logíčko za pár tisíc.“

(vizuální identita německé státní správy)

Jednotná orlice.

(nové logo nejvyššího soudu ČR)

bohyně potřetí.

(informační portál vlády velké Británie)

Uživatelé především.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.