Ptačí hodinka v ptačím krmítku

Respekt - - Od Věci - KaTEřina máZdRová

První lednový víkend bylo možné například v městských parcích spatřit postavy dlouhé minuty postávající u ptačích krmítek a zapisující si cosi do archů. šlo o zimní sčítání ptactva v krmítkách, do kterého se Česko letos poprvé zapojilo. „musím říct, že zájem veřejnosti nás obrovsky překvapil,“říká dita Hořáková z České společnosti ornitologické. Mezinárodní projekt sčítání vodních ptáků u nás běží – bez většího zájmu veřejnosti – už více než padesát let. Lednové zimní sčítání drobného ptactva v krmítkách však vzbudilo obrovský zájem. Jak si to vysvětlujete?

Ten zájem ještě trvá, sčítání uzavíráme až 15. ledna. Na on-line počitadle webu Krmítka.birdlife.cz ale naskakují další a další čísla – teď aktuálně (v sobotu dopoledne při uzávěrce Respektu) je to 13,7 tisíce pozorovatelů a sečteno je téměř 326 tisíc ptáků. Atraktivita tohoto sčítání spočívá v tom, že ptáky lze bez problémů pozorovat i v městském prostředí a že přikrmování v zimě do krmítek patří k nejrozšířenějším formě pomoci ptákům.

Proč jste projekt spustili až letos? V mnoha zemích probíhá už řadu let, například v Německu od roku 2005.

Ve světě sčítání ptáků v krmítkách zaznamenává obrovskou účast, každoročně se ho účastní statisíce lidí, třeba v Británii už počtyřicáté. U nás se dlouho nenašel nikdo, kdo by se organizace projektu chopil a hlavně jej dotáhl do konce. Přitom poptávka mezi ornitology, i amatérskými, na zimní projekty týkající se ptactva tu byla už delší dobu, většina aktivit totiž spadá do jara až podzimu.

V čem byla organizace náročná?

Znamenalo to dostat povědomí o projektu mezi veřejnost, protože bez ní projekty občanské vědy nelze vůbec spustit. A také to znamenalo sehnat finance a připravit web, aplikace a funkční databáze pro nahrávání dat. Podařilo se nám to i díky spolupráci s bavorskou ornitologickou společností LBV.

kromě projektu Ptačí krmítka proběhla také Ptačí hodinka. Šlo tedy o dva projekty?

V podstatě ano, projekt Ptačí hodinka běží v Plzeňském, Jihočeském, Karlovarském kraji a přilehlých krajích Bavorska a je podpořen grantem EU, ve zbytku republiky sčítali lidé pod hlavičkou projektu Ptačí krmítka. Metodika byla pro oba projekty identická – lidé strávili hodinu pozorováním u krmítka, ale i mimo něj, třeba sledovali strom, kam se opeřenci slétávali. Nicméně krmítko sčítání usnadní – ptáci mají v zimní přírodě omezenější možnost sehnat si potravu, přitom k udržení tělesné teploty a doplnění tukových zásob jí potřebují celkem dost.

Proč jenom hodinka?

Jde o metodiku a srovnatelnost dat, pokud mají být výstupem vědecky podložené, relevantní výsledky. Tento časový limit je dostatečně dlouhý k tomu, aby krmítko navštívily různé druhy ptáků.

V krmítku na jabloni za oknem, které mám zrovna před očima, pro mě jako neornitologa vládne chaos; ptáci ve velké rychlosti přilétávají a odlétávají, hned zobou na zemi, hned jsou zase ve větvích, přičemž z osazenstva jsem schopna určit maximálně vrabce, sýkorku, strakapouda či hrdličku. Co tedy pozorovatel zapisoval a jak si poradil, když neznal všechny ptačí druhy?

Zaznamenával se nejvyšší počet jedinců daného druhu spatřených současně v místě pozorování. Uvedu příklad: Do krmítka přiletěla jedna sýkorka, tak jste si zaznamenali jedna. Hned odletěla, ovšem vzápětí přiletěly tři. Platný počet bylo tedy nejvyšší číslo, tři. Zdatnější pozorovatelé mohli do sčítacích archů zapsat i to, zda šlo o samice, či samce.

A ti méně zdatní? když určitý druh ani nepoznali?

Metodika byla připravena tak, aby se i lidé, kteří nemají s pozorováním ptáků žádné zkušenosti, mohli zapojit. Pokud uvedený druh nepoznali, doporučovali jsme zkusit ho určit podle ilustrací na našich stránkách, pomoci mohly také atlasy a příručky. Jestliže byl člověk s určením i tak v úzkých, ve sčítacím archu zaznamenal počet v kolonce „Neznámý druh“.

Co má být výsledkem sčítání?

Ptactvo i další živé organismy jsou indikátorem toho, v jakém stavu se nachází příroda. Intenzivní zemědělství, změna klimatu, urbanizace a regulace vodních toků a nádrží apod. mají obrovský vliv na početnost jejich populací. K porozumění těmto změnám jsou ovšem nutná přesná data. Během hnízdního období sčítají ornitologové ptáky v Jednotném programu sčítání ptáků a nově také v Liniovém sčítání druhů. Ze zimního období s výjimkou vodních ptáků však systematicky sbírané údaje zatím chybějí.

K podrobnějším výsledkům ovšem bude třeba víceleté sledování. Z prvního ročníku zatím máme informace, jací ptáci do krmítek létají, na určení trendů v ptačí populaci je dat, jak jsem říkala, málo.

A kteří ptáci krmítka nejčastěji navštěvují?

Sčítání ještě není uzavřeno, ale pomyslné stupně vítězů zatím obsadila sýkora koňadra, vrabec polní a vrabec domácí. S výjimkou Prahy, tam skončil na druhém místě holub.

X

Sýkorek pět, strakapoud jeden.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.