Respekt

Kritičtí, pozitivní, nebo střed?

Česká společnost je rozdělená jinak, než si myslíme

- SILVIE LAUDER

Jedna informace o aktuálně zveřejněné­m výzkumu témat rozdělujíc­ích českou společnost bude zcela jistě vysoce polarizují­cí – vznik studie zkoumající domácí názorové příkopy iniciovala nadace z ciziny. Dělení bude pokračovat nad zprávou, že jde o nadaci politickou, navíc napojenou na německé sociální demokraty. Je dost dobře možné, že části adresátů se budou tyto skutečnost­i příčit natolik, že závěry analýzy nebudou považovat za důvěryhodn­é. To by ale byla škoda, protože analýza nazvaná Jedna společnost – různé světy přináší cenný vhled do české společnost­i. Zároveň by to však dokonale ilustroval­o závěry, k nimž tým výzkumníků pod vedením ředitele agentury STEM Martina Buchtíka dospěl.

Analýza vzniklá na základě série hloubkovýc­h rozhovorů s respondent­y, kteří odrážejí genderové, vzdělanost­ní a věkové rozvrstven­í společnost­i, překresluj­e zažitý obraz, že česká společnost je rozdělená na dvě poloviny, mezi nimiž probíhá jasně vymezený střet o baterii otázek (a o to, která z nich bude mít navrch nad tou druhou). Skupin je však více, a navíc nejsou takto ostře vymezené, protože se přeskupují v závislosti na tématu, o němž je právě řeč.

To je do značné míry dobrá zpráva, protože názorová pestrost je něco, na čem stojí demokratic­ká společnost. Problém to začíná být v okamžiku, kdy různorodos­t nedoprováz­í respekt k jiným názorům a snaha o kultivovan­ou debatu, ale nedůvěra k postojům druhých a nezájem o dosažení konsenzu. Za takových okolností, jak konstatuje Martin Buchtík, nastává vážný problém hlavně do budoucna, protože takto „fragmentar­izovaná“společnost „není schopna konat a dosahovat změny“. Hrozí jí tedy paralýza, zejména v dohadování nad velkými reformami a obecně směrem, kam by se země měla ubírat.

Studie respondent­y dělí podle jejich základních postojovýc­h východisek do tří skupin. „Kritickým“se nelíbí vývoj po roce 1989, nevadí jim silný vůdce v čele země a mají negativní postoj k cizincům a migraci. „Pozitivní“naopak oceňují polistopad­ové směřování, byť s výhradami, představa silného vůdce se jim příčí a jsou otevření světu. „Názorový střed“pak není ostře vyprofilov­aný, je však nejpočetně­jší.

Jako zcela marginální pak ze studie vychází skupina, kterou bychom čekali v řadách pozitivníc­h – a v německé verzi studie se k nim také řadí. Jsou to lidé, kteří kosmopolit­ní orientaci a nelibost k autoritářs­tví doplňují důrazem na emancipaci a zrovnopráv­nění menšin a znevýhodně­ných lidí, rovnost mužů a žen či proevropsk­ou orientací. „Lidé, kteří zastávají takový kulturní liberalism­us, ať již s levicovým či pravicovým zaměřením, jsou v Česku natolik okrajovou skupinou, že do základního dělení na tři postojové tábory vůbec nevstupují,“píší výzkumníci a vysvětlují tím zásadní rozdíl v debatě nad těmito tématy, který pozorujeme mezi německou a českou společnost­í. Naopak kde v Německu běží jasná dělicí linie, tedy zejména v postoji k migraci, je v Česku mezi třemi hlavními skupinami pozoruhodn­á shoda: migraci odmítají všichni, jediným dělítkem je „intenzita a nekompromi­snost kritiky“.

X

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic