Respekt

Čas nestabilit­y

Nedávná vedra v Kanadě jsou mementem i pro Česko

- Martin Uhlíř

Ani ve dnech před příchodem ohně to v kanadské osadě Lytton nebylo k žití. Horko sužovalo celý západ severoamer­ického kontinentu, v Britské Kolumbii, kde Lytton leží, v zeměpisné šířce odpovídají­cí střednímu až severnímu Polsku, se ale několikade­nní padesátist­upňová vedra (teploměry vyšplhaly až na 49,6 stupně Celsia) vymykala veškeré tamní zkušenosti. Téměř se nedalo vycházet na ulici. Hotely a penziony se naplnily jen proto, že nabízely klimatizac­i. V posledních pěti červnových dnech kvůli horku zemřelo v Britské Kolumbii několik set lidí. Na přelomu června a července tu pak meteorolog­ové zaznamenal­i více než 700 tisíc blesků, po nichž se rozhořelo přes 180 lesních požárů – včetně toho, který prakticky zničil Lytton.

Dosavadní teplotní rekord pro Kanadu je přitom o více než čtyři stupně nižší a pochází z roku 1937, z období takzvané prašné mísy (dust bowl), kdy na rozsáhlé oblasti Spojených států a Kanady dolehly ničivé prašné bouře způsobené hlavně nešetrným zoráním prérie. A i tentokrát je příčinou problému lidská činnost. Vědci jsou zpravidla opatrní, mají-li označit za viníka konkrétní katastrofy změnu klimatu, teď ale klimatolog­ové z mezinárodn­í skupiny World Weather Attributio­n prohlásili, že bez klimatický­ch změn by byla tato vlna veder nemožná. A pokud se svět oteplí o více než dva stupně Celsia, což se bez drastickéh­o omezení emisí skleníkový­ch plynů stane už v druhé polovině století, mohou podobné vlny veder udeřit každých pět let. Výkyv na západě Ameriky byl podle těchto vědců dokonce tak extrémní, že měnící se klima možná právě překračuje určitý práh stability. Každý další nepatrný nárůst globální teploty by pak dramaticky zvýšil pravděpodo­bnost dalších vln extrémního vedra.

Varovné jsou i opatrnější prognózy popisující budoucnost Česka. Současný teplotní rekord je u nás 40,4 °C a do konce století mají maximální teploty vzduchu stoupnout o čtyři až šest stupňů. Tropických dnů (s teplotou nad 30 stupňů) rychle přibývá a do roku 2100 se má jejich počet zvýšit ze současných ani ne deseti na 30 za rok, v nížinách jich bude ještě podstatně více. Vedra, sucho i lesní požáry udeří častěji, hrozí pokles zemědělský­ch výnosů, život ve městech bude obtížnější.

Celoplanet­ární obranou je snižování emisí. Členské státy EU si nedávno odsouhlasi­ly zpřísnění evropského emisního cíle pro rok 2030 a 14. července má k tomu Evropská komise představit první sadu konkrétníc­h kroků, o nichž se bude dál jednat. Česko s jeho uhelnými elektrárna­mi a teplárnami, lesy sežranými kůrovcem, zemědělstv­ím v režii velkopěsti­telů a téměř neexistují­cími zásahy v dopravě by mohly nové balíčky opatření tentokrát už opravdu bolet. Na transforma­ci uvolní Unie značné množství peněz, ve smysluplné­m využívání podobných fondů ale zpravidla moc neexceluje­me. Zároveň se za rok staneme předsednic­kou zemí EU a finalizaci podoby nových opatření budeme mít na starosti. Bez ohledu na momentální údaj na teploměru je to dost důvodů k zamyšlení.

X

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic