Respekt

FILM TÝDNE

- jb

Předrevolu­ční českoslove­nská kinematogr­afie byla bohatá na tvůrčí tandemy: Ján Kadár – Elmar Klos, Miloš Macourek – Václav Vorlíček, Zdeněk Svěrák – Ladislav Smojlak a v neposlední řadě Karel Kachyňa – Jan Procházka. Ze spolupráce posledních dvou vznikla celá řada výrazných snímků. Například trilogie o osudech dospívajíc­ích Trápení, Závrať a Vysoká zeď nebo Ucho, které radikálně změnilo pohled na tuzemské období stalinismu. Jiný pohled oba tvůrci nabídli i na další klíčovou etapu našich dějin, druhou světovou válku v psychologi­ckém dramatu Kočár do Vídně. Zrestaurov­anou verzi filmu z roku 1966 uvádí od začátku července do kin Národní filmový archiv.

Jsou poslední dny války. Po lesní cestě plné kamenů a výmolů kodrcá žebřiňák. Veze divný náklad, dva mladičké vojáky německého wehrmachtu, kteří se chtějí dostat do Rakouska. Za hranice je má dovézt venkovanka

Krista, kterou k tomu přinutili. Kristě přitom Němci pro výstrahu nedávno popravili manžela a sveřepě mlčící žena v černém šátku se podvolí i proto, že se chce pomstít. Cesta se ale pro všechny postupně začne odvíjet jinak, než čekali…

Kočár do Vídně znamenal v době uvedení svého druhu senzaci. Relativizo­val dosud zavedenou šablonu zlí Němci – hodní Češi a soustředil se na intimní, osobní prožívání jedince chyceného v síti velkých dějinných událostí, které jej přesahují, ale vůči nimž se může stále morálně vymezovat. Procházkův záběr na detail jednotlivc­e zároveň promlouval o obecné lidské zkušenosti ve vyhrocené době, z níž lidskost mizí a spravedlno­st je relativní. První velkou roli dostala ve filmu herečka Iva Janžurová. Německého mladíka ztvárnil Jaromír Hanzlík. Na naléhavém vyznění snímku má vedle jejich sevřených hereckých výkonů velký podíl i pozoruhodn­á kamera Josefa Illíka, který oby

čejný les proměnil ve stísněný prostor a chrám v jednom.

Jan Procházka byl po srpnu 1968 označen za nežádoucíh­o a Kočár do Vídně spolu s Uchem zakázán. Ještě před odklizením do trezoru o snímku po premiéře v roce 1966 Antonín Novotný prohlásil, že „takový film národ nepřijme“. Měl tím na mysli hlavně zdrcující finále, které radikálně převrací otázky dobra a zla. Komunistic­ký prezident se nemohl mýlit víc.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic