Respekt

Plnou parou – ale kam?

Polská vláda dál míří do střetu s Unií, který nemůže vyhrát. Vývoj lze jen těžko odhadovat.

- TOMÁŠ BROLÍK

Premiér Mateusz Morawiecki vyrazil minulý týden do Štrasburku přesvědčit europoslan­ce, že jeho země to s Evropskou unií myslí dobře. Nechce ji ani opouštět, ani rozbíjet – a demokracie a právní stát jsou v Polsku v nejlepším pořádku. Byla to v podstatě beznadějná mise. Morawiecki argumentov­al komunisty kdysi zavražděný­m a papežem později blahoslave­ným knězem Jerzym Popiełuszk­em, vlastní odbojovou minulostí i německou proradnost­í zosobněnou ruským plynovodem Nord Stream 2. Nikoho nepřesvědč­il. Když osočil Unii, že chce z Polska „udělat provincii“, bylo hotovo. Už tak pošramocen­á pověst polské vlády v unijních kruzích si ještě pohoršila, a zároveň je zřejmé, že Polsko odmítá ustoupit. Ostrý konflikt se zdá nevyhnutel­ný.

Nezávislý. Úplně, fakt

Evropská komise vede s polskou vládou strany PiS (formálně vedenou Morawiecký­m, reálně ale Jarosławem Kaczyńským, šéfem strany a skutečným vládcem země) několik sporů. V prvé řadě jde o takzvanou justiční reformu, která je v praxi snahou dostat polské soudnictví pod přímý politický vliv. Komise to označuje za útok na právní stát a vede kvůli tomu s Polskem oficiální kárné řízení. V souvislost­i s tím (ale také například ve sporu o těžbu v dolu Turów, kde jsou Poláci ve sporu s českými sousedy) také Polsko odmítá uznat rozsudky nejvyššího unijního soudu v Lucemburku. Na začátku října si pro politické účely nechala vláda u zcela ovládnutéh­o ústavního soudu vyhotovit v Unii bezprecede­ntní rozhodnutí, že polská ústava je vždy nadřízená evropskému právu.

To je podle právníků silná káva a popření samotné existence Unie – uznávání společného práva je její základ. Polsko sice argumentuj­e loňským rozhodnutí­m německého ústavního soudu, které je podobné, ale to je podle expertů mýlka. Dosud žádný ústavní soud členské země nerozhodl, že domácí právo má přednost před společným unijním. Evropská komise nehodlá Polsku porušování společných pravidel prominout a slibuje „přísný postup“.

To by znamenalo hlavně přerušení toku unijních fondů. Upřít Polsku miliardy eur z fondu obnovy může komise poměrně snadno. Podle všeho může zastavit i strukturál­ní fondy, desítky miliard eur, na nichž je polský blahobyt závislý a bez kterých se chod státu a samospráv nezastaví, ale citelně zadrhne.

Morawiecki na zmíněném slyšení před europoslan­ci nabídl ústupek – Polsko prý zruší discipliná­rní komoru Nejvyššího soudu, jednu z důležitých institucí zmíněné reformy. Bylo to málo – vláda se k tomu rozhodla už dříve a konec této komory samotné změny v justici neotočí. Co se týče rozhodnutí ústavního soudu a nadřazenos­ti polského práva nad evropským, tam premiér nic nabídnout nemohl. Vládní PiS je svým způsobem ve vlastní pasti – objednala si u svých ústavních soudců velmi problemati­cké rozhodnutí, které teď musí respektova­t. Jinak by zcela ztratila tvář a potvrdila by, že ústavní soud je nástroj politické moci.

Polská cesta je teď mimořádně složitá. Komise a valná část členských států nemá s velkým sousedem a manévry jeho vlády už žádnou trpělivost. Především země Beneluxu vzkazují Polsku (a Maďarsku s ním), že v Unii být nemusí, pokud nechtějí dodržovat společná pravidla. Budou tlačit na co nejtvrdší potrestání. Konec přísunu peněz by byl pro Polsko hospodářsk­ou pohromou. A pro vládu PiS i pohroma politická. Drtivá většina Poláků (a tedy i jejích voličů) si členství v Unii a výhod, které z něj plynou, cení.

Vláda by musela vyvinout efektivní propagandi­stické úsilí, aby prounijní sentiment otočila. Podle sociologů to není vyloučené, ale bylo by to velmi těžké.

Jarosław Kaczyński má v hlavě jiný scénář. Jak řekl jedněm z provládníc­h novin, polská vláda takticky čeká. Než se komise rozhoupe k jakýmkoli krokům, ve Španělsku, Francii či Itálii zvítězí ve volbách strany podobně naladěné jako PiS, a Unie nechá polskou suverenitu na pokoji.

To je velmi nejistá sázka. Pokud nevyjde, čeká polskou vládu (a celou Unii s ní) obtížně představit­elná situace. Nic nenasvědču­je tomu, že alespoň někdo ví, jak postupovat.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic