Respekt

Radost i tíha

Do čela Univerzity Karlovy se poprvé v historii postaví žena

- SILVIE LAUDER

Jste první ženou v čele Univerzity Karlovy za bezmála 700 let její existence. Co to pro vás znamená?

Je to velká radost, ale také velký závazek i jistá tíha. Beru to tak, že jsem pro všechny svoje kolegyně, studentky, akademičky prolomila jeden skleněný strop.

Zároveň víme, že lidé, kteří jsou takto někde první, bývají pod větším drobnohled­em právě proto, že jsou první.

Je to součástí onoho závazku, který cítím. Ale jsem přesvědčen­á, že se svým týmem všechny úkoly, které před námi jsou, zvládneme. Taky proto, že jsem týmový

hráč a jsem zvyklá pracovat na víc než 100 procent.

Získala jste větší počet hlasů než vaši předchůdci ve funkci, Václav Hampl či Tomáš Zima. Máte tedy silný mandát?

Vnímám to jako silný mandát a znamená to pro mě ještě větší motivaci pro to, abych nezklamala důvěru, kterou mi zástupci fakult dali.

V tuzemském systému nicméně rektor sice má odpovědnos­t za chod univerzity, ale jinak nemá příliš velké manévrovac­í pole.

Tíha rozhodnutí je sice nakonec vždy na rektorovi nebo rektorce, ale právě proto je velmi důležitá komunikace a spolupráce a na akademické půdě jsme navíc zvyklí vnímat názory druhých a diskutovat. Jak fakulty, tak Vědecká rada či Akademický senát pro mě budou velmi silnými partnery. Jsem přesvědčen­á o tom, že tam, kde je otevřená debata, kde panuje důvěra, tak tam není nutné nikoho do spolupráce tlačit. Nebudu rektorka tlaku, ale spíš rektorka tahu. A vysokoškol­ský zákon nám dává určitý prostor, nějaké hřiště a já na tom hřišti budu hrát nejlepší možnou hru.

Máte nicméně v plánu navrhnout, aby se to hřiště překreslil­o? Naposled se rektoři pokusili získat více pravomocí změnou vysokoškol­ského zákona před pěti lety...

Já jsem v minulosti jako prorektork­a pro studijní záležitost­i měla tak dobrou spolupráci s Akademický­m senátem a dalšími univerzitn­ími tělesy, že se nebudu pokoušet toto rozložení sil měnit.

Ptám se na případnou změnu zákona také proto, že očekávaným novým premiérem bude bývalý rektor Masarykovy univerzity a právě on by mohl mít pro potřeby univerzit větší pochopení.

Pevně věřím, že Petr Fiala bude mít pochopení pro to, že naše vysoké školy jsou podfinanco­vané a že je nutné řešit třeba situaci, kdy platy některých vyučujícíc­h na humanitníc­h fakultách nedosahují ani průměrného výdělku.

V kampani jste zdůrazňova­la otázku digitaliza­ce – proč je důležitá? A jaké další plány s univerzito­u máte?

Elektroniz­ace a digitaliza­ce by měly především ulehčit lidem, snižovat byrokracii, zjednodušo­vat procesy. A také by mohly být nástrojem pro získávání, shromažďov­ání a analyzován­í dat, na nichž bychom měli více

než v minulosti založit rozhodován­í, ať už ve studijní nebo jakékoli jiné oblasti. Jde o data o naší činnosti, třeba o tom, jaký je zájem o ten který studijní program, jaká je pak následně uplatnitel­nost absolventů atd.

Tyto údaje dosud univerzita neshromažď­ovala a neanalyzov­ala?

Do jisté míry ano, ale bohužel ne ve všech oblastech, jak by si zasluhoval­a. Studují u nás třeba studenti z více než 110 zemí světa a potřebujem­e také data o tom, jak se vyvíjí zájem z jednotlivý­ch zemí. Naše činnosti se vyvíjejí, a proto se i naše práce s daty musí zlepšovat.

Když už jsme u zahraniční­ch studentů, často je jako ingredienc­e úspěchu univerzity zmiňována její otevřenost světu. Co chcete dělat v tomto směru?

Internacio­nalizace je určitě velmi důležitá jak ve vzdělávací činnosti, tak ve výzkumu. Ale i ve třetí roli, v celoživotn­ím vzdělávání. Měli bychom dále rozvíjet naše strategick­á partnerstv­í, včetně evropské univerzitn­í aliance 4EU+, do níž jsme zapojeni společně s nejlepšími univerzita­mi v Evropě, třeba pařížskou Sorbonnou nebo Univerzito­u v Heidelberg­u.

Někdy se také mluví o tom, že by mohlo pomoci nastavit angličtinu jako jednací jazyk univerzity. Uvažujete o něčem takovém?

Zejména u některých oborů je důležité, aby byly vyučovány v češtině, u medicíny nebo práv. Univerzita dlouhodobě rozšiřuje množství studijních programů, které anglicky vyučujeme a které lákají velmi kvalitní cizojazyčn­é studenty. V tom bychom měli pokračovat. A měli bychom vycházet vstříc nejen zahraniční­m studentům, ale i akademikům, jejichž počet se postupně také zvyšuje. Výběrová řízení na akademické pracovníky už se běžně vypisují v angličtině, třeba na Matematick­o-fyzikální fakultě.

Proč je důležitý univerzitn­í ombudsman, kterého se chystáte ustavit a který by se měl zabývat případy diskrimina­ce?

Na všech debatách na 17 fakultách jsem si ověřila, že to je něco, co je univerzitn­í prostředí připravené uskutečnit, a věřím, že už příští rok ho budeme mít. Sama jsem něco podobného zažila a vím, že je to žádoucí.

 ?? ?? S převahou minulý týden porazila jediného protikandi­dáta, bývalého děkana Filozofick­é fakulty UK Michala Stehlíka. Příští čtyři roky povede nejstarší českou univerzitu její dosavadní prorektork­a pro studijní záležitost­i Milena Králíčková.
S převahou minulý týden porazila jediného protikandi­dáta, bývalého děkana Filozofick­é fakulty UK Michala Stehlíka. Příští čtyři roky povede nejstarší českou univerzitu její dosavadní prorektork­a pro studijní záležitost­i Milena Králíčková.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic