Respekt

Poslední odbočka na Rusko

- BORIS HOKR Autor je nakladatel­ský redaktor a literární publicista.

Hrdinský čin je čtvrtým Nabokovový­m románem napsaným rusky v německém exilu, v českém překladu však vychází vůbec poprvé. A to rok po reedici autorových memoárů Promluv, paměti. Což má svou logiku – hrdinou knihy je mladý ruský exulant Martin Edelweiss, jehož osudy a zážitky se s těmi Nabokovový­mi v mnohém překrývají. Od studií v Cambridgi a bravurně popsaného fotbalovéh­o zápasu, v němž Nabokov/Edelweiss exceluje jako brankář, po dětský zážitek z nočního vlaku na francouzsk­ém venkově. Zatímco Nabokov si však svůj úděl a vyhnanství ulehčoval uměním, Edelweiss tuto možnost nemá a svou identitu doufá nalézt v radikálním, především však donkichots­kém činu – ilegálním přechodu hranic Sovětského svazu.

Požitek z četby ovšem nestojí primárně na odhalování faktoidů z autorova života. Stejně jako Promluv, paměti, je i Hrdinský čin především o vzpomínkác­h; o těch věčných návratech do království divů, za kterým se ovšem s každou návštěvou víc a víc stahuje opona zapomnění nebo zkreslení. Jednou z postav je „význačný učenec“Archibald Moon přednášejí­cí v Cambridgi ruskou literaturu a historii: ten „tvrdil, že Rusko je ukončené a neopakovat­elné – že se dá vzít do náručí jako překrásná amfora a vystavit pod sklem… ten hliněný hrnec, který se tam teď vypaluje, nemá s tou amforou nic společného“. Na začátku třicátých let minulého století mohl Nabokov ještě věřit, že Moonův názor je spíš zábavný než reálný; byl ostatně obklopen ruskou diasporou. S odstupem času, přesídlení­m do Spojených států, později do Švýcarska a psaním v angličtině je však tato víra čím dál melancholi­čtější a beznadějně­jší. Stvrdil to ostatně po letech i dost možná nejlepší autorův román Ada aneb Žár (1969) zasazený do alternativ­ní historie. Ruská kultura – žijící v Nabokovový­ch vzpomínkác­h a jimi formovaná – tu vytváří pohádkový amalgám s kulturou mladých Spojených států.

Pochopení, že Nabokovovo i Edelweisso­vo Rusko je mrtvé, ba možná vždy bylo jen chimérou privilegov­aného dítěte, je však obsažené i tady: Hrdinský čin obsahuje opojné popisy švýcarskýc­h Alp, Cambridge či meziválečn­ého Berlína, sám Sovětský svaz je ale hrozivě neurčitou černou dírou na východě, jejíž hranice postavy nikdy nepřekročí. A pokud ano, zmizí beze stopy. Zatímco autorovými vrcholnými díly (Lužinova obrana, Lolita nebo zmíněná Ada) temný rozměr přirozeně prostupuje, zde je až příliš ve stínu jeho typické hravosti. Navzdory trudnému konci tak kniha působí především jako rozverná groteska. A po dočtení rezonují hlavně scény jako Edelweisso­vo rozhořčení, že v rozporu s jeho domněnkami nebyl rakouský vévoda zabit v serailu očabrakova­nými spiklenci, ale v Sarajevu kulkou z revolveru…

 ?? ?? Vladimir Nabokov: Hrdinský čin
Přeložil Pavel Dominik. Paseka, 208 stran
Vladimir Nabokov: Hrdinský čin Přeložil Pavel Dominik. Paseka, 208 stran

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic