Respekt

Karel Havlíček Borovský byl internován v Brixenu. Pokud by se vás státní aparát rozhodl izolovat v Česku, kde by se vám to líbilo?

-

PETR KOUBSKÝ redaktor Deníku N

Poslal bych Dederu zpátky do Prahy a zůstal v Havlíčkově Brodě. Je to moje rodné město a je tam hezky. Pokud by státní aparát trval na přísnější izolaci, pak bych prosil buď Luční boudu, nebo klášter na Hoře Matky Boží u Králík.

TEREZA ŠÍDLOVÁ redaktorka Seznam Zprávy.cz

V dobrých časech jsou mým oblíbeným pustým ostrovem hory. Ale můj vnitřní hlas se málokdy nechá odbýt: takže by to musela být jižní Morava – pohraničí pod Znojmem. Mám tam díky mamince rodinné vazby. Je to tajemný kraj, kde lidé na tíživou minulost 20. století zůstali sami. Před volbami jsem tam pro naše Seznam Zprávy dělala reportáž a měla jsem radost, když mi starosta „zapomenuté­ho“Lančova vyprávěl o svém plánu zavést moderní „zelenou“kanalizaci. Taky jsem navštívila Grandhotel Sluchátko, který ve Vranově nad Dyjí otevřela parta kolem brněnského Baru, který neexistuje – a způsobila tam trochu poprask. Třeba bych vypomáhala ve vranovské knihovně a pokusila se ji opravit. To by taky mohla být dobrá základna, odkud podlamovat režim, který by bezprávně zavíral lidi.

JAROSLAV SPURNÝ redaktor Respektu

Státní aparát už mě jednou izoloval. V minulém režimu na šest měsíců ve vazební věznici v cele dvaapůl krát čtyři metry. Dalo mi to poznání ceny svobody a spravedlno­sti, ale hlavně poznání síly mé vnitřní svobody a stability mých hodnot. Poznání, že sám se sebou vydržím. Tedy stát se výběrem místa mé izolace a její přiměřeně mírnou délkou postaral o potěšující stav, který částečně naviguje další čtyři desítky let můj život. Takže bych do toho ani napříště státu moc nekecal. Kdyby se mě ale zeptali, kam to tedy, pane, chcete, tak bych si vybral nějaký aspoň trochu bytelný zahradní domek uprostřed hodně rozlehlého vinohradu někde na jižní Moravě. Taky proto, že vinohrady jsou otočeny ke slunci.

LENKA KABRHELOVÁ redaktorka ČRo, autorka podcastu Vinohradsk­á 12

Ideálně někde v horách, nejlépe Jizerských či Krkonoších, kde by se dalo chodit po kopcích, při troše štěstí debatovat s dalšími internovan­ými, kout s nimi pikle proti státní moci a z výšky si nad ní udržovat zdravý nadhled. To je samozřejmě představa, kterou si může dovolit novinář žijící ve svobodné společnost­i. Takové štěstí neměl Karel Havlíček ani další žurnalisté, kteří čelí pronásledo­vání, izolaci, nebo dokonce věznění tady a teď, v moderním světě

21. století. Havlíčkovy 200. narozeniny jsou dobrým důvodem připomenou­t si jejich osudy, obdivovat jejich odvahu postavit se státnímu aparátu nehledě na důsledky a neusínat na vavřínech. Aby si jednou moc nepřišla i pro nás.

 ?? ??
 ?? ??
 ?? ??
 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic