Sámegiella rašis dilis
Dávjá orro dan láhkái maid sámi birrasiin ahte davvi sámegiella lea nanus sámegiela váldobáikkiin, erenoamážit Kárášjogas ja Guovdageainnus. Dan sáhttá mieđihit ahte dán guovtti sámi báikkis lea ain ealli sámegiella, muhto lea go nu buorre dilli sámegielas go mii dávjá orrot jáhkkime. NRK Sápmi lea čohkken dieđuid main boahtá ovdan, ahte máŋga oahppi válljejit sámegiela nubbin fágan ovdalii go sámegiela eatnigiella fágan. Dasa lea sivva go vállje sámegiela nubbin fágan, de das lea ollu álkit olahit buoret árvosáni go sámegiela vuosttaš giellafágan. Dakkár ortnet dieđus váikkuha ahte oahppit geain lea ge sámegiella maiddái vuosttaš giellan, válljejit baicce joatkkaskuvllas lohkat sámegiela nubbin giellan, go das lea álkit olahit buriid bohtosiid. Lea ge dan láhkái, ahte dađi buoret gaskamearalaš árvosánit joatkkaskuvllas, de mađi álkit lea studeret viidáseappot allaskuvllain dahje universitehtain.
Liikká lea šállošahtti jus sámegiella šaddá juoga mainna joatkkaskuvlla oahppit spekulerejit iežaset vejolašvuođaid studeret allaskuvllain dahje universitehtain. Dan dihte de válljejit sámegiela baicce studeret nubbin giellan, vai gaskamearalaš árvosánit loktanit joatkkaskuvllas. Dat dieđus váikkuha sámegiela ovdáneapmái, jus eambbo nuorat válljejit juo joatkkaskuvllas studeret sámegiela vuollegis dásis. Dan ektui dieđus ferte sámi servodat leat gozuid alde, go sámegiella lea rašis dilis, nu maiddái dain gohčoduvvon sámegiela váldobáikkiin.
Dan ektui dieđus ferte sámi servodat leat gozuid alde, go sámegiella lea rašis dilis, nu maiddái dain gohčoduvvon sámegiela váldobáikkiin.
NRK Sápmi čállá ge ahte guokte jagi áigi válljejedje vihtta joatkkaskuvlla oahppi sámegiela nubbin fágan, vai olahit buoret árvosáni. Oahppit čilgejedje ahte sii eai dovdda iežaset máhttit doarvái bures sámegiela, ja dan sivas válljejit sirdit eatnigiellafágas sámegiella 2-fágii. Muhtumat válljejedje juo sirdit go álget joatkkaskuvlii, earát fas nuppi dahje goalmmát jagis. Seamma ii leat vel geavvan Guovdageainnu joatkkaskuvllas, ahte oahppit sirdet sámegieloahpahusa eatnigiela dásis nubbin giella dássái. Dat lea illudahtti.
Statistihkat aŋkke čájehit, ahte ohppiid lohku niedja, geat lohket sámegiela vuosttaš ja nubbin giellan. Dat lea ge várrehus man ektui ferte leat gozuid alde, go sámegielat ohppiid lohku niedja. Dat lea áibbas čielggas ahte suohkaniin ja báikkiin gos ain gullo beaivválaččat sámegiella, ahte doppe fertejit maid ásahuvvot gielladoaimmat, nugo ovdamearkka dihte giellaguovddážat. Ii sáhte jáhkkit dušše dasa, ahte dáin báikkiin seailu sámegiella nana giellan mánáidgárddiid, skuvllaid ja ruovttuid olis. Sámegiella lea ge eahpitkeahttá maiddái rašis dilis daid báikkiin, go ii dárbbaš ollu rievdan servodagas ovdal majoritehtaid giella vuoitigoahtá.