– Vuonat leat divraset go bargosajit
300 nuora leat daid beivviid leamaš čoahkkanan Luonddu ja Nuoraid jahkečoahkkimii Fredrikstadii. Birrasiid 14 Finnmárkku nuora serve, ja sis leat čielga gáibádusat eiseválddiide.
Finnmárkku Luondu ja Nuorat leat dáid beivviid leamaš riikačoahkkimis Fredrikstadas fárrolaga 300 eará nuoraiguin miehtá riikka. Doppe sii leat leamaš mielde hábmeme organisašuvnna politihkalašplánaid dán jahkái. Deháleamos sidjiide lea doalahit ráinnas vuonaid.
Dehálaš dalle ja dál
Nussir lea leamaš ja boahtá ain bissut okta dain deháleamos áššin nuoraide. Dat lei ge maid fáddán jahkečoahkkimis.
– Eiseválddiid ja ruvkedoaimmahaga Nussir ASA plánat nuoskkidit Riehppovuona, lea min oaivil mielde okta min áiggi stuorámus birasskandálain. Mu oaivái ii čága jurdda ge ahte ruvkebázahusaid lea riekta vutnii luoitit, go dát čuohcá earret eará guolástussii. Seammás čuohcá dát boazodollui maid, oaivvilda Guovdageainnu Luonddu ja Nuoraid jođiheaddji, Anja Risten B. Eira.
Áŋgiruššet ruvkeáššiin
Sogn og Fjordanes lea sullasaš ášši, gos Nordic Mining áigu luoitit ruvkebázahusaid Førdevutnii. Dál leat ođđa dutkamat čájehan ahte dát ruvkeprošeakta addá unnit bargosajiid go maid ruvkedoaimmahagat álggos čuoččuhedje. Nordic Mining lohpidii álggos 170 bargosaji ruvkedoaimmahaga oktavuođas. Dál dát meroštus lea sakka vuoliduvvon, birrasii čuođi bargosaji.
– Lea balddihahtti oaidnit ahte Nordic Mining sáhttá ná vearrut rehkenastit. Sávvamis eambbosat ipmirdit ahte bargosajit eai goassege šatta leat divraseabbon go min ráinnas vuonat, joatká báikkálašjoavkku jođiheaddji.
Somás vásáhus
Luonddu ja Nuoraid kampánjačálli, Ella Marie Haetta Isaksen, searvvai maid jahkečoahkkimii.
– Jáhkán dá lea leamaš hui hui somás vásáhus Finnmárkku ovddasteddjiide. Sii lohket ahte Luonddu ja Nuorat leat sin ožžon dahkat dakkár diŋggaid maid eai lean jáhkkit iežaset bargat, ja illudit ain joatkit bargguin ođđa jagi. Báikkálašjođiheaddji Guovdageainnus, Anja Risten, lea maid beassan humadit stádaráđiin, dálkkádat- ja biras ministtarin go dat finai guossis.
Olu dehálaš áššit
Ruvkeplánat Riehppovuonas gal- get dán jagi ođđasit árvvoštallot departemeanttas, maŋŋá go Sámediggi ovddidii ášši.
– Ruvkebázahusat eai gula vutnii. Eai ge ruvkket galgga goassege billistit luonddu dáinna lágiin, ja badjelgeahččat sámi rivttiid. Lea áigi ahte eiseválddit álget jurddašit. Ii leat maŋŋit spiehkastit, dadjá Anja Risten B. Eira.
Haetta Isaksen duođašta ahte Nussir lea leamaš okta sin deháleamos áššiin, ja boahtá ain bissut.
– Vaikko Nussir lea okta min deháleamos áššiin, de mis leat dieđusge vaikko man olu eambbo birasáššit. Lea nu olu maid galggašii gáhttet, ii leat ii geahči ge, loahpaha Ella Marie Haetta Isaksen.