Ođđa sáme- ja kvenagiellaguovddáš buktá doaivaga
Ođđa sáme- ja kvenagiellaguovddáš buktá buori doaivaga ain ealáskahttit giela ja identitehta dán mearrasámi guovllus. Nu bođii ovdan rahpandoaluin Árresis.
Návuona giellaguovddáš ásahuvvui mannan čavčča, muhto almmolaš rahpan lei easkka dál. Olles gaskavahku ledje doalut giellaguovddážis mii lea Árresis, álggos Sámedikki giellaođastusa Giellaloktema birra ja muđu seminára mas ovdanbukte iešguđet áššiid sámegiela- ja kvenagielaoahpahusas dán guovllus. Veaigin rahppui guovddáš almmolaččat, ja sámediggepresideanta Aili
Keskitalo, sámi áššiid stáhtačálli Anne Karin Olli, sátnejođiheaddji Eirik Losnegaard Mevik ja oahpahusfylkkaráđđi Roar Sollid dolle sártniid.
Lágidit sámegielaoahpahusa skuvllain
Giellaguovddáš lea bures boahtán johtui ja fállá sámegieloahpahusa Buvrovuona skuvllas ja ránnjásuohkanis Ráissas. Birrasii 15-20 proseantta Buvrovuona skuvlla ohppiin lea sámegiella skuvlafágan nubbin dahje amasgiellan.
Giellaguovddáža jođiheaddji Karen Ellen Inga Eira, gii juovlamánu rájes lea bargan guovddážis, lohká sin bargun dál loktet beroštumi gielaide.
– Mus lea goit hui buorre doaivva ahte eambbosat beroštišgohtet
sámegielas ja maid kvenagielas. Orru dárbu dakkár báikái dahje arenai gos giella lea hui lunddolaš.
Guovddážii leat dál ohcan maiddái kvenagiela beallái bargi.
Vuorrasat ain vehá sámástit
Eiras lea alddis gullevašvuohta suohkanii, gos lea su geasseorohat leamaš mánnávuođa rájes.
– Lea somá oaidnit go soames vuorasolmmoš ain dearvvaha ja álggaha ságastallama sámegillii go mii oaidnalit. Ii leat beaivválaš giella sis šat, muhto dál leat sin maŋisboahttit oahppagoahtán sámegiela ja sin mánát ja mánáidmánát ohppet skuvllas sámegiela, muitala Eira.
Giellakurssat leat ge dehálaš oassi sin barggus giellaguovddážis. Ođđajagi rájes leat moattes sin
kursaoasseváldiin juo mearridan čađahit eksámeniid. Earret giellaoahpahusa, de leat maid leamaš giellamátkkit ja duodjekurssat.
Giellaguovddážiin ávki
Aili Keskitalo muitalii rahpansártnis man dehálaččat giellaguovddážat leat leamaš.
– Sámediggi lea jagiid čađa vásihan ahte gos álggahuvvojit gielladoaimmat, doppe lassána beroštupmi sihke gillii ja kultuvrii, ja dakko bokte nanne sámevuođa servodagas, dajai son, ja válddii ovdan dan movt Návuonas leat ovttaskas olbmot dolin juo geahččalan bisuhit giela ja identitehta. Son namuhii girječálli, aviisaredaktevrra ja oahpaheaddji Anders Larsena gii lei eret Silvetnjárggas. 1904:s álggahii son
iežas vieljaiguin sámi aviissa Sagaid Muittalaedje.
– Diet muitala ollu mot leat rahčan bisuhit sámegiela ja kultuvrra dáppe, dajai Keskitalo.
Háliida gielaid oidnosii
Návuona sátnejođiheaddji Eirik Losnegaard Mevik sávvá ahte áiggi mielde sii ožžot golmmagielat šilttaid suohkanii.
– Lean hui ilus go mis lea dát giellaguovddáš suohkanis, ja sávan ge ahte sámegiella ja kvenagiella nanusmuvvá ja boahtá eambbo oidnosii dáppe. Galggašii oidnot beaivválaš eallimis, nu go šilttain, áinnas maiddái rámbuvrriin, luonddubálgáid šilttain ja nu ain. Nu livččii álkit maid oahppat ja dat movttiidahttá atnit giela, dadjá Mevik.