Mearridit ieža masa ruđaid vuoruhit
Mánnodaga ovdalaš go Ávvir manai deaddileapmái, almmuhii Norgga Ráđđehus 2019 stádabušeahttaevttohusa. Juohke jagi vuordit gealdagasas gullat mo ráđđehus áigu vuoruhit stáda ruđaid – ja sámiid bealis dieđusge gullat man olu dán vuoru goaikkeha sámiide ja sámi ulbmiliidda. Dat mii lea ođas dán jagi lea ahte 2019 rájes doaibmagoahtá ođđa bušeahttaortnet, man mielde jahkásaš juolludeamit Sámediggái eanas čohkkejuvvojit ovtta bušeahttapoastta vuollái. Dat mearkkaša ahte 2019 rájes ii dárbbaš šat Sámediggi gulahallat čiežain departemeanttain go bušeahta ráđđádallet. Ulbmil ortnegiin lea ahte Sámediggi ieš beassá kohkket masa ruđat mannet. Dássážii lea doaibman dan láhkai, ahte Sámediggi ovddida sávaldagaid ráđđehussii makkár sámi ulbmiliidda dáhttot ruđa. Dávjá lea ge čájehuvvon ahte go ráđđehus de ovddida stáhtabušeahttaevttohusa, de ii leat ráđđehus doahttalan Sámedikki oainnuid ja sávaldagaid. Sámediggi ii leat rievtti mielde beassan váikkuhit nu olu juolludemiide.
Ođđa bušeahttaortnet addá Sámediggái stuorát friddjavuođa ieža mearridit masa vuoruhit ruđa. Sámedikkis lea stuorát ekonomalaš iešmearrideapmi. Ođđa bušeahttavugiin oažžu Sámediggi stuorát váikkuhanfámu ja iešmearrideami. Dat maid mielddisbuktá stuorát geatnegasvuođa ja ovddasvástádusa go vuoruhit, mo vuoruhit bušeahttarámma siskkobealde. Dát lea okta lávkkáš ovddasguvlui iešmearrideami dáfus, vaikko ortnet ii šaddan juste nu mo Sámediggi lei háliidan. Sámedikki bealis ledje sávvan ahte ráđđehus ráđđádalašii singuin go leat hábmemin stáhtabušeahta. Dán ii leat ráđđehus dássážii mieđihan.
Leat maid leamašan digáštallamat makkár heajos váikkuhusat ođđa bušeahttavuogis sáhttet leat. Okta ballu lea leamašan ahte departemeanttaid máhttu sámeáššiid birra hedjona jus «sámeruđaid» čohkkejit ovtta departemeantta vuollái. Dat dieđusge ii leat sávahahtti dilli, jus muhtun departemeanttat das duohko dovdet unnit ovddasvástádusa sámiide ja sámi ulbmiliidda. Nubbi váikkuhus dás sáhttá maid leat ahte daid iešguđet departemeanttaid máhttu sámi áššiid birra hedjona. Bušeahtta lea dehálaš stivrendokumeanta, ja bušeahttabargguid oktavuođas nannejuvvo maid daid iešguđet departemeanttaid máhttu iešguđet áššiid birra, nu maiddái sámi áššiid birra.
Ođđa bušeahttavugiin oažžu Sámediggi stuorát váikkuhanfámu ja iešmearrideami.