Sámegiella gullo vuosttaš geardde Den Norske Forfatterforening searvvis
– Lea vuosttaš geardde go Den Norske Forfatterforening historjjás ahte bovdejuvvo sámástit dákkár dilálašvuođas ja gos tulkojuvvo dárogillii, lohká searvvi nubbijođiheaddji Sigbjørn Skaaden. Skábmamánu 15.-18. beivviid ávvuda Den Norske Forfatterforening (DNFF) dahje Norgga girječálliidsearvi 125 jagi rabas ávvudanprográmmain Grand Hotel Oslos. Prográmma lávdegoddi lea mearridan ahte sámegiella ja sámi girjjálašvuohta vuoruhuvvo.
– Lea vuosttaš geardde DNFF historjjás ahte bovdejuvvo sámástit DNFF lávddis dákkár dilálašvuođas ja gos tulkojuvvo dárogillii, lohká DNFF nubbijođiheaddji Sigbjørn Skaaden, gii lea okta dan njealljásis Sámi Girječálliid Searvvis.
Muitala ávvudoaluin lea sámegiella prográmmas bearjadaga tiibmu kvártta váili guovttis ja dalle tulkojuvvo buot ságastallan.
– Vaikko sámegiella lea almmolaš giella Norggas, de ožžot sámi girječállit hui hárve vejolašvuođa hállat iežaset giela girjjálašvuođalávddiin Norggas. Bearjadaga besset buot sámegielhállit gullat girječálliid ságasteamen sámegillii ja sii geat eai máhte sámegiela, sidjiide tulkojuvvo dárogillii ságastallan dađistaga, lohká DNFF nubbijođiheaddji Sigbjørn Skaaden ja sávvá olu sámegielhállit boađášedje ávvudoaluide.
Áitojuvvon gielain iešárvu
Ávvudoaluin leat iešguđetlágan ságastallamat. Áitojuvvon gielaid ságastallan oasi láidesta beakkán UIO sosialantropologa professor, Thomas Hylland Eriksen. Guossit leat Sámi Girječálliid Searvvi jođiheaddji Inga Ravna Eira ja Vilgesruošša Girječálliid searvvi jođiheaddji Barys Pjatrovitjláidesta.
– Mus leamaš beroštupmi áitojuvvon gielaid vurbbiin guhká. Smávva gielat jávket dađistaga iešguđet sivaid dihtii. Nu min oktasaš olmmošlaš duohtavuohta jávká, go juohke gielas lea iežas vuohki muitalan iešguđet áššiid birra. Nu jávká min girjáivuohta ja eallinviisodat máilmmis. Maiddái olmmošvuoigatvuođalaččat lea váidalahtti go olu olbmuid eatnigiella ii adnojuvvo árvvus. Olu gelbbolašvuohta jávká maid dan seammás, lohká Thomas Hylland Eriksen.
Sámegiela várjalit
Sámi Girječálliid Searvvi (SGS) jođiheaddji Inga Ravna Eira muitala son lea bovdejuvvon hállat sámegiela rašis dili birra. Lohká šaddan hirbmat stuimmi cuoŋománus 2018 go SGS mearridii jahkečoahkkimis ahte searvvi váldogiella galgá leat sámegiella. Media čuorvugođii ahte SGS vealaha sámi girječálliid geat čállet dárogillii. Ii loga ovttage jearran sus manne, go son livččii lean gearggus čilget manin.
– Ulbmil ii lean vealaheapmi, muhto seailluhit ja várjalit sámegiela. Mun lean hállan 40 jagi dárogiela Sámi Girječálliid Searvvis (SGS). Fuomášin mun leamaš maid mielde hávkkadeamen sámegiela. Nu ožžon SGS stivrra eanetlogu mielde evttohit ahte sámegiella galgá leat SGS váldogiella ja nu mearridii SGS jahkečoahkkin cuoŋománu
2018:s, čilge SGS jođiheaddji Inga Ravna Eira.
Dehálaš leat gozuid alde
SGS jođiheaddji Inga Ravna Eira lohká leat dehálaš ahte olbmot leat gozuid alde sámegiela ektui. Leat olu áitagat mat áitet giela.
– Sámegillii ii leat láhččojuvvon dilli nu ahte sáhttá lieđđut ja ovdánit nu mo dárogielas. Diehtit Tv-sáddagat ja girjjit leat eanaš dárogillii ja nu hávkaduvvo sámegiella. Sosiála medias lea stuorra hástalus go olusat eai čále sámegiela, joatká son.
Čilge son áigu geahččalit čájehit buoremus vuogi mielde dán ávvudoalus man láhkai sámegiella lea áitojuvvon.