– MU MÁNNÁ GIVSSIDUVVO SKUVLLAS, muhto hálddahus ii bargga maidege áššiin
Kárášjoga mánáidskuvllas lea okta mánná vásihan doaruhuvvot golmma geardde vuollel mánus. Skuvlla hálddahus lea lohpidan gohččut čoahkkimii, muhto váhnemat vurdet ain gohččuma.
Golggotmánu álggus oaččui váhnen dieđu, gulahallanoahpaheaddjis, ahte su nieiddaš lea doaruhuvvon skuvllas. Beaivvi maŋŋel riŋgii eadni skuvlla rektorii ja son lohpidii mánáid ja váhnemiid gohččut čoahkkimii bearjadaga seamma vahkkus.
– Dan gohččuma lean odne ain vuordimin, dadjá eadni gii háliida leat anonyma, suddjen dihte mánás.
Beannot vahkku maŋŋel dáhpáhuvai nuppes, nieiddaš doaruhuvvui fas. Dán háve čálii eadni e-poastta rektorii ja bijai kopiija vel ráđđeolbmái.
– In dán háve ge gullan maide eará go ahte rektor lea eret barggus golbma vahkku ja ahte su sadjásaš váldá oktavuođa muinna ášši birra. Dál lea mannan badjel golbma vahkku, in ge leat vel gullan maide áššiid birra. Goalmmát geardde vel lea dáhpáhuvvan, vuollel mánus, ahte seamma mánná doaruha mu máná. Dalle dieđihii gulahallanoahpaheaddji rektorii dáhpáhusa birra ja oahpaheaddji lea hupman hálddahusain čoahkkima birra. Muhto čájehuvvo ahte hálddahusa bealis eai searvva čoahkkimiidda, dadjá suhttan eadni.
Rektor galgá diehtit
Rektor galgá ožžon dieđu buot golmma dáhpáhusa birra ja son galgá maid ožžon dieđuid ahte lea givssideapmi ja doaruheapmi mii dáhpáhuvvá.
– Mun lean dál váldán oktavuođa fylkkamánniin ja dieđihan sidjiide givssideami birra. Go beannot mánus in leat gullan maide skuvlla hálddahusa bealis, de sis ii oro beroštupmi čoavdit ášši, dadjá váhnen.
Borgemánu vuosttaš beaivvi 2017:s bohte láhkarievdadusat oahpahusláhkii. Dál čuožžu lágas ahte skuvla lea geatnegahtton váldit givssideami duođalaččat ja fylkkamánni sáhttá sáhkkohit skuvllaid ja dan eaiggádiidda jus dat ii dahkko. Rektor lea ovddasvástideaddji ahte givssideapmi váldo duođas skuvllas.
– Mun lean maid hupman nuppi máná váhnemiin. Mii váhnemat háliidivččiimet čoavdit ášši, muhto go skuvlla bealis bisánit áššit ja gohččumat čoahkkimiidda, de eat leat vel beassan čoavdit ášši.
Rievdan láhttenvuohki
Nieiddaža eadni lohká mánás rievdagoahtán láhttenvuohki maŋemus vahkkuid:
– Son lea álgán čeargut ja uvssaid beaškkuhit. Mun gal ádden su ovtta ládje go jo skuvllas ii dahkko mihkke doaruhemiin ja mánná oažžu sealgái duos dás, muitala eadni.
– Mun in leat beassan gáibidit ahte galget bidjat johtui doaibmabijuid, go in han mun leat vel beassan oktavuhtii rektoriin ja hálddahusain. Mun lean geahččalan olahit sin telefovnna ja e-paostta bokte, ja mii dáhpáhuvvá? Na ii mihkke ge, vástida eadni.
Áddjá oaččui vástádusa
Máná áddjá lea maid riŋgen skuvlii ja son gal oaččui vástádusa ahte skuvla lea bargagoahtán áššiin, muhto ii maide eará.
– Váhnemat eai oaččo makkár ge dieđuid, muhto áddjá gal oažžu juobe dan dieđu ge ahte leat bargagoahtán áššiin, šuohkiha eadni ja joatká:
– Mun áiggošin diehtit maid skuvllas oaivvildit ášši birra ja makkár doaibmabijuid sii bidjet johtui eastadan dihte givssideami. Mu nieiddaš ii šat loavtte skuvllas dan dihte go givssiduvvo, nu ahte juoga gal ferte dahkkot.
Barget juoidá
Dál vuordá eadni ahte skuvla váldá oktavuođa suinna ja gohčču váhnemiid ja mánáid čoahkkimii čoavdin dihte ášši. Dál lea seammasullasaš dáhpáhus, doaruheapmi, golbmii dáhpáhuvvan vuollel mánus ja dat ii leat dohkálaš.
– Mu mielas gal ii galgga okta ge, ii givssideaddji, ii ge son gii givssiduvvo, molsut luohká. Soai galgaba sáhttit soabadit ja njunnálaga čohkkát, dadjá eadni ja loahpaha:
– Jus skuvllas barggaše juoidá áššiin, de soitet givssideaddjit oaidnit ahte givssideamis leat váikkuhusat. Muhto nu go dál lea, de oidnet givssideaddjit ahte skuvla ii bargga maide ja sii besset ráfis joatkit givssidemiin. Dát mánát eai leat go goalmmát luohkás, sis lea ain čieža jagi vuođđoskuvllas.