Olles Álttás galgá sámegiella oidnosii
Álttá sámi giellaguovddáš ii áiggo okto hutkat movt čalmmustahttit giellavahku golggotmánus. Dál bovdejit buot gávpoga fitnodagaid hutkat movt loktet sámegiela oidnosii.
Giellaguovddáža jođiheaddji Ina Marita Turi čájehii iežas oasis aviisaartihkkala dovddus Ella Marie birra, gean mielas lea váttis leat sápmelažžan Álttás. Son lea hirpmahuvvan go ain leat nu Álttás, go doaivvui ahte dilli lea buorránan.
Dát čoagganeapmi, man Universitehta ja giellaguovddáš lágidedje ovttas, jáhkká son danne leat hui dehálažžan sámi nuoraide.
– Lea buorre deaivvadit eará sápmelaččaiguin, beassat hupmat sámegiela. Dát deaivvadeapmi dáppe universitehtas lea okta vuohki dasa. Nuorat barget joavkkuin, oahpásnuvvet ja soitet searvat maid astoáigefálaldagaide maid giellaguovddáš lágida, dadjá son.
Joavkobargguin bohte ovdan makkár fálaldagaid nuorat háliidit sámi giellavahkus, man Sámediggi lea ásahan ON álgoálbmotgiellajagi oktavuođas.
Rabas árvaladdančoahkkin
Muhto eai dušše nuorat ja giellaguovddáš galgga hutkat doaimmaid. Giellaguovddáš bovde buot Álttá fitnodagaid rabas čoahkkimii ođđajagemánu loahpas.
– Giellaguovddáš galgá bargat, muhto ii fal okto. Mii sávvat danne ahte ovdamearkka dihte Amfi gávpeguovddáš boahtá árvalusaiguin maid áigot bargat sámegiela ovddideamis sin guovddážis. Soitet bussefitnodagat háliidit galbet sámegielnamaiguin ja nu ain. Buot fitnodagat leat bures boahtimat searvat giellavahkkui. Mii háliidit ahte giellavahkus galgá leat juoga juohkehažžii, ja muđui maid olles dán jagi, dadjá Ina Marita Turi.