Čielggadanseminára mii sámi boraspirehálddašeapmi lea
Birasdirektoráhta, Sámediggi ja NBR ja boazodoallit leat ovttasráđiid dál čielggadeamen mii sámi árbediehtu lea boraspire hálddašeamis ja das oažžut áddejumi.
Birasdirektoráhta doallá ovttasráđiid Sámedikkiin ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaservviin (NBR) seminára boazodoalu ja sámi árbedieđu boraspire hálddašeami birra njukčamánu 19.-20. beivviid Sámedikkis Kárášjogas.
– Leamaš váilivuohta Norgga boraspire hálddašeamis ahte sámi árbediehtu ii leat leamaš mielde Norgga boraspire hálddašanpolitihkas oppanassii ge. Danin lea seminára ulbmil oažžut eambbo áddejumi mii dat lea. Mii doaivut dáinna seminárain gaskavahku veaigin leat ožžon buoret gova mo sámit leat hálddašan daid boraspiriid boazodoalus, čilge Sámedikki ealáhusa fágalaš jođiheaddji John Osvald Grønmo.
Árbediehtu dán oktavuođas lea dat bargu maid Sámi allaskuvla lea bargan maŋimuš jagiid.
– Mun in dieđe justa mo Sámi allaskuvla lea bargan, dat ii leat njuolga boraspire hálddašeami ektui, muhto oppalaččat dan árbedieđu birra boazodoalus mas boraspire hálddašeapmi lea oassi. Dan lea allaskuvla čielggadan, dadjá Grønmo.
Čielggadit sámi boraspire hálddašeami
Fágalaš jođiheaddji John Osvald Grønmo čilge duogáš dán bargoseminárii lea Norgga boraspire njuolggadus mii álggahuvvui 2011/2012.
– Dat mii ii leamaš áibbas čielggas lea dat, man láhkai sámi árbediehtu boraspire hálddašeamis galgá čatnot Norgga boraspirehálddašeapmái. Dat ii leamaš goassege čatnon Norgga boraspirehálddášeapmái, joatká Grønmo.
Sámediggi vuordá ahte dán seminára bohtosat maiddái sáhttet geavahuvvot go boraspirebuhtadusortnet galgá loahpalaččat mearriduvvot, joatká Grønmo.
Son čilge dál lea Birasdirektoráhta váldán badjelasas dan barggu, čielggadit man láhkai boazodoalu árbediehtu galgá geavahuvvot boraspire hálddašeamis. Dat lea duogáš dása.
– Lea sihke oppalaččat ja ahte birasdirektoráhta háliida čielggadit dan, ja maiddái ahte guoská boraspire buhtadusortnegii mii ii leat velá biddjon doibmii, lohká Grønmo.
Lea bargoseminára
Sámediggi dieđiha seminára ii leat rabas buohkaide. Dihto oasseváldit ja logaldallit leat bovdejuvvon. Fágalaš jođiheaddji lohká go lea golbma ásahusa mat ovttasráđiid lágidit seminára, de fertejedje vuos čielggadit galgá go leat rabas seminára vai ii.
– Lea eambbo bargoseminára. Ášši lea nu ahte lea dušše 40 várrejuvvon saji. Lea jurddašuvvon ahte oasseváldit buktet oaiviliiddiset seminárii mii lea árbediehtu, mii guoská dan boraspire hálddašeapmái boazodilis, čilge Grønmo.
Muitala lea dušše geavatlaš beliid oktavuođas ja maiddái borrama ja idjadeami goluid ektui, ahte sii leat mearridan ahte seminára lea dušše bovdejuvvon oasseválddiid várás.
Boraspire hálddašeapmi bargosemináras
Maŋŋebárgga prográmmas muitala UIT Norgga árktalaš universitehta professor Jon Matthias Åhren mii lea árbediehtu, ja čujuha dás riikkaidgaskasaš riekti/ álbmotriekti ja árbedieđuid geavaheapmi dieđateorehtalaš oktavuođas.
Sámi allaskuvlla professor Mikkel Nils Sara muitala dasto mo geavahit guođohan- ja fáktenvuogi bohcco/boazoealu ja boraspire gaskavuhtii. Das maŋŋá lea Ruoŧa Sámedikki vuorru muitalit árbedieđu barggu birra Ruoŧas.
Norgga luonddu dutkaninstituhta dutkiguovttos Audun Stien ja Torkild Tveraa muitaleaba man dávjá goaskin goddá miesi muhtun guohtonguovllus Romssas, ovttasbargu goaskima ja mearragoaskima gaskka ja mo goaskima jávkadeapmi váikkuhivččii massima. Mii gáibiduvvo metodihkas ovdal go vástádusat leat dohkálaččat?
Gaskavahku joatká seminára gitta beal golmma rádjái.