– Sámi áššiid leat dehálaččat midjiide
MDG sámi áššiid birra:
Miljøpartiet De Grønne bellodat, mii mannan vahkkoloahpa lei čoahkkanan riikačoahkkimii, lea hábmen sierra sámepolitihka prográmmii. Sii čatnet luonddugáhttema sámi kultuvrii, ja dadjet earret eará ahte «De Grønne dohkkeha maid ahte sápmelaččaid kultuvra ja luondduresurssaid geavaheapmi lea čavgasit čadnon oktii»
Leat go dát dajaldagat dušše čáppa sánit maiguin bellodat čiŋada? Vai lea go dain nannosat duogáš? Mii háleštat MDG našunála sosiálapolitihkalaš ságadolliin ja báikkálaš politihkkáriin Čáhcesullos.
Mo lea MDG sámepolitihkka hábmejuvvon? Geainna fárrolaga?
– Dat lea hábmejuvvon máŋgga ládje ja guhkit áiggis, muitala Farid Shariati, MDG riikastivrra miellahttu, sosiálapolitihkalaš ságadoalli ja Čáhcesullo MDG joavkojođiheaddji.
– Ovdamearkka dihtii de bidjat ILO 169 vuođđun, ja ovttasbargat ja guldalat sámi gealbobirrasa, nu go Sámedikki ja máŋga eará diehtobirrasa, muitala son.
Leat min árvvuin
– Prográmma lea okta oassi, muhto min árvovuođđu dadjá maid juoga dán birra: Mii árvvus atnit máŋggabealatvuođa. Máŋggas min ovddasteddjiin, sakka beroštit sámepolitihkas ja sámi vuoigatvuođain, dadjá Farid:
– Sámi áššit leat dehálaččat midjiide. Erenoamážit dáppe davvin, gos sámi kultuvra lea erenoamáš oidnosis maiddái árgabeaivvis, ja gos mis leat stuorra birasáššit, nu go ruvkekonsešuvnnat, plánejuvvon bieggamillot rašes luonddus, guolásteapmi ja nu ain viidáseappot.
– Muhto maiddái surggiin nu go giellamáhtu dáfus, de leat mis politihkkárat geat áŋgirit rahčet sámi vuoigatvuođaid ovddas, dadjá Farid, ja namuha earret eará Mátta-romssa.
Bellodagas leat maid máŋga luohttámušolbmo geain alddiineaset lea sámi duogáš. Muhtimat leat leamašan mielde gitta álggu rájes, nu go June Sommer. Faridas alddis lea maid persovnnalaš beroštupmi, masa mii máhccat maŋŋelaš.
– Ruoná bárru» dávjá čuohcá boazodoalu eatnamiidda. Mo dii oaidnibehtet dien hástalusa?
– Dalle dáhtun vuos diehtit makkár «ruoná bárru», imašta Shariata ja goasii boakčana liegga gáfiin.
– Muhtimat geavahit dál dien doahpaga njuolggut vuovdalit doaibmabijuid mat bilidit luonddu, dadjá son.
– Olbmot leat maid geavahišgoahtán dán doahpaga hilggodit luonddu ja maiddái mearrasámi beroštumiid, dadjá son ja namuhastá ovddemužžan ruvkefitnodagaid:
– Mun oaivvildan dat lea njulgestaga Orwella-hállanvuohki go ruvkkiid vikkahit vuoiggalažžan doahpagiiguin mat lohket ahte mii dárbbašat minerálaid ruoná ekonomiijii, lohká Farid Shariati áŋgirit.
– Seammás go India lea mearridan ahte buot sin ruvkedoaibma galgá leat sirkuleara ja bázahusaid haga, de leat mii áidna riikka máilmmis geat plánet eambbo bázahusaid merrii. Dát ii leat dušše heahpat, muhto ekstrempolitihkka. Váldde Nussira ovdamearkan: Dákkár doaibma bidjá vel eambbo deattu sámi ealáhusvuđđui, dadjá son.
Su mielas ii leat sáhka das ahte vuosttaldit ruvkkiid, muhto mo pláne daid doaimmaid ja mo galgá hálddašit daid bázahusaid ja reastabuktagiid. Dat mii dáhpáhuvvá rittus oažžu obbalaččat menddo unnán fuomášumi, oaivvilda Farid. Mo ieš barggat fuomášuhttin dihtii dan? – Mun barggan dáinna juohke beaivvi, dadjá son ja joatká:
– Norgga stáhta lea vuođđuduvvon guovtti álbmoga guvlui, Norgga já Sámi, nu mo mii dadjat iežamet prográmmas. Dálkkádatrievdamat leat áittan sámi beroštumiide, ja min oktasaš eallinvuđđui, dadjá Shariati.
– Go lea sáhka huksemis bieggamilluid hálbbimus lági mielde, de dat orru jurdilmeahttunvuohta, dadjá son.
Potensiála mearas
– Makkár čovdosiid oainnát? – Bieggamilluide lea molssaeaktun viežžat eambbo ovdamearkka dihtii mearas. Ii dat ge leat oalát riskkaid haga, muhto luonddu ja ekosystema sisabahkken lea olu unnit go jus dan dahká rašes luonddus nannámis, dadjá son.
– Bieggamillopárkkat nannámis leat stuorra áittan ekosystemii. Dáinna sisabahkkemiin eai váikkut dušše njuolggut boazoguohtuneatnamiidda, muhto maiddái go olles bohcco eallámušvuođu dáinna muosehuhtto eallámušráidu. Jus ekosystema gahččá čoahkkái, de gahččá visot čoahkkái, dadjá Farid.
– Eará čovdosat sáhttet leat ođasmahttit čáhcefápmorusttegiid; unnit golahit, olu energiija golahuvvo duššái dál, ja atnit davvimearraguovlluid guovddážis, nu mo ovdamearkka dihtii Muolkkut, oaivvilda Farid.
– Mun oaivvildan ahte galggašeimmet elektrifiseret Muolkkuid, mii lea Hámmárfeastta olggobealde. Das dušše lea jo stuorra vejolašvuohta láhččit el-rávnnji stuorra oassái Davvi-norggas, lohká Farid.
Sara-mearrádus: – Eahpevuoiggalaš
– MDG áigu suddjet unnimus doaluid boazoealáhusas», dadjabehtet maid. Dan lea čáppat lohkat báhpiris. Mo dán áigubehtet duohta ilmmis dahkat?
– Geahča ovdamearkka dihtit Sara-ášši: MDG lea moaitán dan mo mearridedje geahpedit boazologuid, dadjá Shariati.
Ávvir lea máŋgii čállán badjealbmá Jovsset Ante Sara birra, gean Norgga stáhta lea dubmen bákkus geahpedit ealus.
Ášši lea ožžon olu fuomášumi ja olahii gitta New York Times aviissa ovdasiidui. Sara sávvá ášši meannuduvvot Eurohpá olmmošvuoigatvuohtaduopmostuolus.
Ilo-soahpamušasas lea iešmearrideapmi dehálaš, deattuha son. Ja Norga lea geatnegahtton dasa, ja sihkkarastit ahte ealáhus doaimmahuvvo ceavzilit.
– Váttisvuohta dán áššis lei go stáhta dušše mearridii almmá differensierema haga, ii ge geahčadan daid iešguđet gaskavuođaid mat leat badjeolbmuid gaskkas. MDG oaivvilda dát lei máilmmi eahpevuoiggalalaš ja boasttu vuohki. Paradoksa dás leage maid ahte unnimus doalut ovdamearkka dihtii leat unnimusat leamašan mielde guorbadeames eatnamiid. Ledje baicce galgat váldit juohkehačča ealuid sturrodaga vuhtii ja sihkkarastit ahte unnimusat ain besset joatkit, dadjá Shariati.
MDG oaivvilda ahte obbalaš
bággonjuovvanmearrádus galggašii heaittihuvvot. Boazodoallu lea sihke eallinláibi ja kulturárbi.
– Leat go olbmot geain lea sámi duogáš MDG ulbmiljoavkkus MDG válgagiččus?
– Juo, dieđusge! Máŋgga sivas. Ja erenoamážit midjiide dáppe davvin gos olbmot, geain lea sámi duogáš, leat stuorra oassi álbmogis. Sámi kultuvra lea dehálaš dáppe ja sámi árbevierut leat oidnosis maiddái árgabeaivvis dadjá Farid ja joatká:
– Dáppe ii oainne gávttehasaid dušše ávvubeivviid, muhto gákti geavahuvvo maiddái beaivválaččat, ja giella lea beaivválaččat anus ja eallá dáppe, dadjá Čáhcesullo-politihkkár.
– Eará dehálaš ágga lea maid ahte stuorra oassi min váldoáššiin leat luonddu ja birrasa birra, mat fas leat garrasit čadnon sámi kultuvrii, nu mo jo letne hállan dál. Mii leat bellodat geat garrasit oaivvildat ahte máŋggabealatvuođas lea sierra árvu. Norga lea riika mii lea huksejuvvon Norgga já Sámi kulturárbbiin, geardduha son.
– Manne de ii leat MDG sámepolitihkka almmuhuvvon sámegillii?
– Dasa in dieđe čielga vástádusa. Muhto ieš jáhkán ahte dás lea sáhka sihke das ahte leat vajálduhttán ja maid resursaváilivuohta. Mun lean máŋgga oktavuođas čalmmustahttán ahte sámegiela stáhtus lea dásseárvosaš dárogielain. Dan dáfus fertet joatkit leat dihtomielalaččat, vai eat vajálduhte. Jus mihkkege galggaš jorgaluvvot, de berrešii olles min prográmma jorgaluvvot. Sámegiella lea dehálaš čoavdda go áigu olahit olbmuid, muhto maiddái čájeha dohkkeheami, dadjá son. Persovnnalaččat motiverejuvvon: – Giella lea identitehta – Persovnnalaš dásis lea maidddái sámepolitihkka, giella- ja kulturgáhtten dehálaš munnje, muitala Farid Shariati ja čilge ahte su bártnis lea mearrasámi duogáš.
– Easka go bođii skuvllas ruoktot ja lei oahppan moadde sáni ja doahpaga sámegillii, álggii dát mearkkašit juoga sutnje ja su identitehtii, čilge Farid.
– De šattai eambbo dihtomielalaš dan dáfus. Dát muitala olu das man dehálaš giella lea. Giella lea dehálaš kulturguoddi.
Riegádan Iránas
Ieš lea Farid riegádan Iránas, bajásšaddan Ruoŧas, ja lea dál ássan Čáhcesullos olles iežas rávisolbmoeallima. Su mielas ii galggaše solidaritehta bisánit riikarájáid duohkái.
– Mun in áiggo dubmet eará bellodagaid, dadjá son. Muhto oassi das mii dahká ahte mun dovddan iežan ruovttus MDG:S, leat árvvut. Norgga gurutbeale solidaritehta dávjá orru bisáneamen Norgga rájáid duohkái, dan dat ii berreše, lohká Farid.
– Mii du mielas earuha din sámepolitihka daid eará bellodagaid sámepolitihkas?
– Fokus das mo dálkkádatrievdamat leat áittan sámi árbevieruide ja kultureallimii, diekko leat mii hui čielgasat.