Duopmu lea vuoitun sámiide
NRK Sápmi čállá ahte 50-jahkásaš Nordlándda dievdu dubmejuvvui 18 beaivái evttolašgiddagassii ja máksit 15.000 ruvnno sáhku go lei čállán Avis Nordland Facebook-siidui rasisttalaš kommentára sápmelaččaid birra. Hålogalándda lágamánneriekti doalaha duomu maid Sálttu diggegoddi álggus lei cealkán. Rihkusášši vuolggahuvvui go Hans Petersen váiddii dan ášši politiijaide. Politiijat čuovvuledje ášši, ja áššáskuhtte dievddu rihkkon ráŋggáštuslága 185 paragráfa, mii njálmmálaččat gohčoduvvo «rasismmaparagráfan».
Lea ge vuosttaš geardde go dákkár ášši lea meannuduvvon Norgga dikkis, ja danne lea duopmu stuorra vuoitun sámiide. Lágamánneriekti lea cealkán dál ahte dákkár roavva cielahemiid ii sáhte okta ge gohčodit dušše leaikan, dahje čiehkádit cealkinfriddjavuođa duohkái. Vaikke dát duopmu ii leat fámus vel, go dat sáhttá vel guoddaluvvot alimusriektái. Soaittášii ge buorre jus alimusriekti maid meannudivčče dán ášši, ja sámiid čuožžunsajis dieđus sávvat ahte alimusriekti nannešii dan duomu, go dat boađášii čielggadit alimus dásis Norgga diggevuogádagas bures dan goas sániiguin sáhttá šaddat láhkarihkkun.
Lea ge leamaš dehálaš čielggadit duopmostuoluin mii gullá cealkinfriddjavuhtii ja mii fas lea vaššicealkámuš.
Dán rádjái aŋkke lea sihke diggegoddi ja lágamánneriekti čielgasit muitalan duomuid bokte, ahte olbmot fertejit gal moddii smiehtastit ovdal čálistit juoidá internehttii. Sámit šaddet oalle mihá dávjá vásihit cielahemiid interneahtas, sihke sosiálamediain ja eará mediaid kommentárasajiin. Dát duopmu eahpitkeahttá lea juo čielggadan gokko manná rádji ovddidit vaššicealkámušaid sámiid vuostá. Vihkkut aŋkke dávjá ahte olu cielaheamit eai goasse árvvoštallo ráŋggáštuslága ektui, go daid ii váidde okta ge. Liikká lea dan láhkai ahte politiijat sáhttet ieža čuovvulit buotlágan áššiid, jus oidnet dat sáhttá rihkkut lága. Politiijat fertejit ge maid šaddat čeahpibun čuovvulit dákkár cielahanáššiin, go dat lea veahkkin eastadeame cielahemiid ja dasa maid šaddá eambbo fuomášupmi.
Sámiid cielaheamit leat eahpitkeahttá stuorra váttisvuohtan servodagas. Dan oaidnit maid das go Davvi-norgga stuorámus aviisa, Nordlys aviisa, lea gieskat šaddan giddet kommenteren sajiid áššiin mat gusket sápmelaččaide. Dan dahket dan dihte go vásihit ahte oallugat čállet fasttes, unohis ja loavkašuhtti cealkámušaid sápmelaččaid birra kommentára sajiin. Dát duopmu bidjá ge presedeanssa das mii lea dohkálaš ja mii ii, go duomus boahtá čielgasit ovdan goas sániiguin sáhttá šaddat láhkarihkkun. Lea ge leamaš dehálaš čielggadit duopmostuoluin mii gullá cealkinfriddjavuhtii ja mii fas lea vaššicealkámuš.