Bargagoahtán oažžut politiijaoahpu Sámi allaskuvlii
Gurutbellodat áiggošii dál oččodišgoahtit politiijaoahpu Sámi allaskuvlii. Romssa ja Finnmárkku jođiheaddji lohká dán stuora lávkin dán áššis.
Finnmárkku Gurutbellodaga jođiheaddji ja vuosttaševttohas Romssa ja Finnmárkku fylkkadiggelisttus, Trine Noodt, lea duhtavaš go leat ožžon Gurutbellodaga riikkadásis bargagoahtit dáinna áššiin.
– Mii áiggošeimmet oažžut lávdaduvvon politiijaoahpu Sámi allaskuvlii vai lassánivčče sámegielat politiijat. Fágaolbmot dat fertejit guorahallat man málle mielde dát galggašii lágiduvvot, muhto dál leat goit guovddáš politihkkárat miehtan dán ovddas bargat, dadjá Noodt.
– Ii dušše válgalohpádus
Dát ášši lea ovdal juo leamaš Gurutbellodaga válgaprográmmas, muhto Noodt lohká leat stuora lávkin go stuoradikki ja ráđđehuspolitihkkárat leat dál mielas áššái.
– Boahtte lávki lea ráhkadit konkrehta árvalusa movt lágidit dákkár oahpu. Dát ii leat dušše válgalohpádus šat min bealis, go leat ožžon guovddáš politihkkáriid bargagoahtit dainna, dadjá Noodt.
Stuoradiggejoavkku jođiheaddji mielas
Gurutbellodaga parlámentáralaš jođiheaddji Stuoradikkis, Terje Breivik, duođašta ahte sii áiggoše duohtandahkat sámi politiijaoahpu, jus ožžot Olgešbellodaga ja Ovddádusbellodaga fárrui.
– Romssa ja Finnmárkku Gurutbellodat dat ovddidii ášši riikkastivrračoahkkimii, ja mii stuoradiggejoavkkus leat ovttaoaivilis ahte lea dehálaš ášši. Fertet dieđusge oažžut dan guokte eará ráđđehusbellodaga miehtat áššái. Muhto leat goit guokte hui buori ja dehálaš ákka dás, namalassii rekrutteret eanet sámi politiijaid ja nannet Sámi allaskuvlla oahppofálaldaga, dadjá Breivik Ávvirii.
Ávkin olles Finnmárkui
Finnmárkku politiijameasttir Ellen Katrine Haetta lohká dárbbašit vaikko man olu sámegielat politiijabálvváid, ja su mielas lea dieđusge hui buorre jus dát šattašii duohtan.
– Lea álo leamaš váttis rekrutteret báikkálaš olbmuid politiijan, geat bissot báikkis. Leat vásihan ahte báikki nuorat eai boađe ruovttoluotta bargat go váldet lulde oahpu. Jus oahppu livččii smávit gilis, de ii livččii nu stuora šohkka boahtit gávpogis, gos leat anonyma priváhta dilis, ja bargagoahtit gilis. Dat livččii ávkin sosialiseremii. Lea hui erenoamáš bargat servvodaga fápmoreaidun gos dovdá buohkaid, dadjá Haetta.
Maiddái dárogielagiidda
Ellen Katrine Haetta sávašii ahte juobe vihtta dahje logenáre studeantta ge oččoše váldit oahpu Sámi allaskuvlla čađa. Ja su mielas galggašii fállat dan maiddái dárogielagiidda.
– Juo, galggašii sihke dárogielagiidda ja sámegielagiidda. Kulturgelbbolašvuohta lea erenoamáš dehálaš dán barggus. It don báljo sáhte bargat davvin jus ii gulahala doarvái bures sihke kultuvrralaččat ja gielalaččat, dadjá Haetta.