– HUI DEHÁLAŠ DEAIVVADIT earáiguin seamma dilis
Mannan vahkus lágiduvvui hálddašankursa gárrenmirkogeavaheddjiid ja psyhkalaš buhcciid oapmahaččaide Unjárggas.
Bagadallanguovddáš lagamusaide Davvi-norggas lea oassin «Bolyst» prográmmas maid Finnmárkku spábbačiekčanbiire lea skeŋken Finnmárkku gielddaide.
– Min mielas lei dát erenoamáš vuogas vejolašvuohta olahit álbmoga iešguđet gielddain Finnmárkkus. Deaivat sin geat ásset báikkis ja fállat hálddašankurssa oapmahaččaide, dadjá Bagadallanguovddáš lagamusaide Davvi-norgga Grete Rugland.
Dehálaš deaivvadit
– Mii diehtit man dehálaš lea deaivat earáid geat leat seammá dilis go ieš, dan lohket oapmahaččat ieža. Lea buorre diehtit ahte olmmoš ii leat okto, muhto beassá ságastit fágaolbmuiguin ja earáiguin seammá dilis, lohká Grete Rugland.
Eai leat logut
Unjárgga gieldda olmmošlohku lea beare vuollin ja dan geažil ii leat almmolašlohku galle olbmo rahčet gárrenmirkkuiguin dahje leat psyhkalaš buohccit.
– Mis eai leat logut maid sáhttit almmuhit, muhto lea čielggas maiddái Unjárggas leat gárrenmirkogeavaheaddjit ja olbmot geat rahčet psyhkalaččat. Sis leat oapmahaččat, dadjá Grete Rugland.
Ain tabu
Maŋemuš jagiid leat olbmot smávvát álgán rahpasit muitalit iežaset ja lagamusaid váttisvuođaid birra, muhto Grete Rugland lohká ain vásihit tabu fáttás.
– Lea ain váttisvuohta rahpasit hállat fáttá birra, erenoamážit sidjiide geat leat dan dilis ahte lagamuš rahča. Oapmahaččat dávjá vásihit heahpatvuođa,sivalašvuođa ja morraša, dadjá Rugland.
Stuorra joavku
Oapmahaččat geat váldet oktavuođa Bagadallanguovddážiin lagamusaide Davvi-norggas leat leamaš dilálašvuođas guhkit áiggi ovdal go leat gergosat háleštit, muitala Grete Rugland.
– Ovtta gárrenmirkogeavaheaddjis leat gaskamearalaččat 3-8 olbmo geaidda dat guoská. Sáhttet leat váhnemat, mánát, skihpárat, bargoustibat, áhkut ja ádját. Oapmahaččat lea stuorra joavku, lohká son.