Dálkeberošteaddji ii vuordde dulvvi
Dálkeberošteaddji Hansa Mággá čilge ahte ii lean buorre go moadde beaivvi ovdal suvveijaid njázudii ja suvveijaid galmmii, go dat muitala ahte šaddá guhkes giđđa ja galbma geassi.
Hánsa Mágga, gii ássá Álletnjárggas Deanu gielddas, muitala son láve čuovvut dálkemearkkaid mielde.
– Šaddá garra giđđa, galbma ijat bistet guhká. Ii leat sihkar ahte dulvi gal šaddá dán jagi. Ii leat tuollu eatnamis. Jus fáhkka luoitá, de sáhttá boahtit veahá dulvi. Dán áiggi jieŋat, nu mo Deanus ja jogain, eai leat nu assát. Eai leat dat dološ dálvvit. Muhtun jagiid mieská jiekŋa Deanus. Moadde beaivvi ovdal go mearkabeaivvit suvveijat, (cuoŋománu 15.-17.04), álget, de lei njázuduhttán, de ii galgan dalle njázudit. Ja de šaddet dát garra dálkkit, lohká Hansa Mággá Deanu gielddas.
Iige son jáhke jiekŋa manná nu fargga. Dábálaččat láve jiekŋa mannat miessemánu 17. beaivvi birrasii, muhto dál eahpida manná go jiekŋa nu árrat.
– Jáhkán šaddat guhkes giđa. Jiekŋa, mii lea Deanu alde, in dieđe manaš go miessemánus. Jus báhkat bohtet ja bivvalis dálkkit, de suttiha moatti báikkis ja dalle šaddá dulvi. In dieđe, váilot dat mearkkat. Eambbo jáhkán šaddat garra giđa ja galbma geasi. Dat dološ mearkkat, maid olmmoš oaidná, muitalit mo giđđa ja geassi šaddá. Suvveijat ledje nu galbmasat ja dat mearkkat muitalit ahte šaddá guhkes ja garra giđđa, šaddá várra velá galbma geassi, lohká Hansa Mággá.
Muitala son áiggošii fitnat jávrri alde bivdimin guoli, jus bivašii go justa dagai hirbmat guolddu ja galbma nuortabiekka.
Šaddá várra dulvegeassi
Vaikko lea olu dán dálvvi muohttán, de ii jáhke Ole Georg Balto Kárášjogas ahte šaddá nu issoras dulvi dán giđa. Muitala iežas ássat Anárjoga siste, golbma miilla badjelabbus.
– Dulvi gal dieđusge boahtá, muhto ii nu bahás dulvi. Dáppe Anárjoga siste lea vuos nu dálvi, veahá lea suddan beahcemáddagis, veahá bievlan. Muohta lea mannan veahá čoahkkái, bivvaliid geažis. Mun oainnán dás Anárjoga, muhto in oainne sudderáiggi. Jus báhkat bohtet, dalle gal dulvá. Orru leamen ahte áigu gulul luoitit dán giđa. In jáhke nu stuorra dulvvi šaddat go muohta jáhkkimis suddá gulul, muhto šaddá várra hui dulvegeassi, buorre čáhci geasi, navddán dan, lohká Ole Georg Balto ja čaibmá ja lohká ii son hálit muitalit man dálkemearkka vuođul dan dadjá.
Sugai ruoktot
Guovdageainnus lea leamaš stuorámus dulvi 1968:s. Jagi 1971:s lei maid dulvi ja guovdageaidnulaš Olaf Olsen Haetta muitala son lei aiddo márkanii, máttabeallái, huksen dálu go dulvvai ja šattai suhkat boardaga lusa vai beasai sisa.
– Jagi 2013:s lei maid stuorra dulvi, lohká Olaf Olsen Haetta.
Ii šatta giđđadulvi
– Mu oainnu mielde ii galgga šaddat giđđadulvi. Čakčat borggai liegga eatnama nala, iige eana galbmon nu bearehaga. Dainna lágiin ii šatta dulvi go eana lea nu goikkis vuolde go eana njammá dan čázi dađistaga go muohta suddá. Oainnán go suddá, de jávká dađistaga, šilljui goit. Mun gal in jáhke šaddat dulvvi, jus ii boađe issoras bivval ja arvi ja báhkka, de gal dieđusge sáhttá šaddat dulvi. Gal mun lean vásihan máŋga dulvvi dán johkagáttis, lohká Olaf Olsen Haetta.
Su nieida, Bente Monica Haetta, gal muitala jođánit, heajos telefuvnna linjjás, ahte son gal ballá dulvvis. erenoamážit go NVE,
Norgga čázádat- ja energiijadirektoráhtta, lei gaskamuttus dán mánu dieđihan dán olu muohttaga dihtii sáhttá šaddat hirbmat stuorra dulvi.
– Muhto dál bivaldii, nu ahte dál in bala šat, lohká Bente Monica Haetta.
Goike ja čoaska dálki
Meteorologalaš Instituhta dálkediehtti Gunnar Noer ii loga sáhttit einnostit dálkki guhkit go logi beaivvi.
– Lagamus beivviid lea čavga davvebiegga ja guoldu Nuorta-finnmárkkus.
Eanemus muohttá davábeal Deanušalddi ja riddoguovlluin. Duoddaris lea čavga biegga ja vuolit eatnamis, Kárášjogas ja Guovdageainnus, loaččabut biegga. Bieggaváhčče sotnabeaivvi rájes ja čoaská dálki. Sis-eatnamis šaddá obbadálki, gaskkohagaid veaháš guoldu Nuorta-finnmárkkus. Vuossárgga rájes šaddá čábbasut dálki ja davvenuortta hieibma mii jorrá máttanuortta hieibman, lohká dálkediehti Gunnar Noer dálkki šaddat cuoŋománu 29. beaivvi rádjái.
Meteorologa Gunnar Noer gullo dutkamin iežas dálkedieđuid.
Vuorkágovva: Dan Robert Larsen
Temperatuvra bissu buolašbealde, gaskal minus čieža ja minus guokte gráda.
– Goikedálki ja čoaskkis. Ii dárbbaš ballat ahte dulvá vaikko lea muohta. Dábálaččat suddá muohta ja čáhcelievla jávká áibmui. Jus bohtet báhkat fáhkka, de sáhttá dulvat, muhto jus lea biegga velá, de sáhttá čáhci jávkat áibmui, čilge Meteorologalaš Instituhta dálkediehti Gunnar Noer.