– Ii lean áigumuš
Áššáskuhtton almmái ii lohkan áigumuša leamašan goddit gillájeaddji, muhto čuoččuha son heahtedilis geavahii ákšu.
Ikte álggii diggeášši mas 50-jahkásaš almmái lea áššáskuhtton ráŋggáštuslága § 274 vuođul go galgá roavvát roasmmehuhttán nuppi olbmo rupmaša. Almmái ii dovddas iežas sivalažžan áššáskuhttimii.
Almmái attii iežas čilgehusa mii galgá dáhpáhuvvan borgemánnu 31. beaivvi 2018. Sus ja gillájeaddjis lei seammá čilgehus mii galgá dáhpáhuvvan álgoeahkeda go gillájeaddji bođii báikái. Čilgehusat spiehkastit das rájes go áššáskuhtton almmái bođii bartii gos gillájeaddji lei. Áššáskuhtton almmái čuoččuha ahte gillájeaddji maid návddašii alkohola ja soai vulggiiga viessovovdnii juhkan dihtii eambbo alkohola.
– Munnos lei hávskes eahket. Go jerren sus mii lea buddosnama duogáš. Vuhtten son ii liikon dasa, nu álggiime eará hállat. Munnos lei buorre mokta, muhto go de čuožžilin suffás, de čorbmadii mu. Čohkkái mu alde, mun ožžon panihka ja jápminbalu. Čalbmegeažis oidnen ákšu, in muitte mo bessen luovos sus. Muittán dušše go ledjen su duogábealde ja dearpalin ákšuin vuos oktii, muhto son fas čuožžilii, de dearpalin nuppes. Son čuožžilii fas goalmmát háve ja go de dearpalin de easka jaskkodii. Bargen hekkaheađis dan, mus lei jápminballu. Son lea mealgat stuorát go mun ja áidna mihttu lei beassat eret, čilgii áššáskuhtton almmái diggái.
Dieđihii dáhpáhusa ieš
Son joatká ain das mii galgá dáhpáhuvvan, ja muitala ahte son čuojahii moarsái guhte siđai čuojahit heahteveahkkái.
– Lei heahtedilli, ožžon panihka. Nisttihin buvssaide, vihken olggos ja nuoladin. Lei nu ollu varra ja gávdnen jáhka man gissen su oaivve birra. Čuojahin moarsái ja lohken ahte lean goddán su, muitalii almmái dikkis. Su moarsi siđai su váldit oktavuođa heahtevehkiin, iige son loga muitit nu olus mii lea geavvan das rájes dassái go doavttir bođii.
– In dieđe ledje go veallámin suffás vai maid, muhto muittán doavttir lei veahkeheamen su. Siđai mu vuolgit olggos čájehit helikopterii gosa galgá seaivut. Dan in nagodan ja doavttir šattai ieš dan dahkat, muitala son dikkis.
Ii loga jurddašan goddit nuppi olbmo
Dikkis bođii ovdan ahte áššáskuhtton albmás lei 2.08 promilla dien iđida go dáhpáhus geavai. Albmá advokáhtta Hans Arne Nyseter jearrá mii lei duogáš go geavahii ákšu albmái, de vástidii:
– Bissehit su juogaláhkai, vai beasan eret, vástidii almmái. Advokáhtta jearai dasto lei go jurdda goddit su, ja dasa vástidii áššáskuhtton almmái:
– Ii.
Son ii loga olus muitit mii geavai dáhpáhusa ovdal, ja dan maid muitá, leat smávva muittut go gillájeaddji doaruha su.
Duopmár háliidii diehtit eambbo
Duopmár dáhtui albmá čilget veaháš eambbo mii galgá leat dáhpáhuvvan ovdal go ákšu válddii, muhto almmái ii loga olus muitit.
– In muitte, mus lei jápminballu. Fáhkka ledjen su duogábealde. Muittán hui unnán, vástidii son duopmárii.
Ii loga giehtafákki
Áktor Karoline Gjønnes-johansen gažadii albmá. Son háliidii diehtit mo doarrun geavai ja mo almmái