Viežžalan VIELPÁ
Golggotmánus borahalai jämtabeana Sako go lei ealgabivddus. Dál lea Romssa ja Finnmárkku stáhtahálddašeaddji máksán buhtadusa dan ovddas.
Golggotmánus diibmá vásihii nuorra ealgabivdi Lemet Johanas Nystad vissa dan vearrámus dáhpáhusa maid boahtá goassege vásihit go lea ealgabivddus. Su ealgabeana Sako (6,5) manai ja cielahišgođii ealli Divrejávrri gáttis, Suolomaras bivdoguovllus Kárášjogas. Beana jaskkodii ja nuppi iđida gávnnai Nystad iežas beatnaga jápmán ja gáikkoduvvon nu ahte ii lean go čeabetbáddi ja bihtát vel báhcán.
Ohce buhtadusa
Vahkku maŋŋel dáhpáhusa sáddii Lemet Johanas Nystada áhčči, Toralf Nystad, gean namas beana lei registrerejuvvon, buhtadusohcama Romssa ja Finnmárkku Stáhtahálddašeaddjái (dalá Fylkkamánni). Ohcamis son čilgii dáhpáhusa ja bivddii oažžut buhtaduvvot 19.000 ruvnno beatnaga ovddas.
– Dát dáhpáhus lea buktán stuora vahága olles bearrašii. Ii dušše ekonomalaččat, muhto psyhkalaččat maid. Mii sávvat ahte ii okta ge bivdi dárbbat goassege vásihit dan seamma go mii, loahpahii Nystad ohcama.
Amas ráfáiduhtton borasspire
Stáhtahálddašeaddji čállá iežaset čilgehusas ahte Stáhta luonddubearráigeahččit leat govaid bokte duođaštan ahte beana lea goddon ja borron amas, ráfáiduhtton borasspirii.
Sii čállet viidásit ahte lea láhkanjuolggadus man vuođul meannudit buhtadusaid, ja ahte beatnaga geavahanárvu árvvoštallojuvvo tabealla vuođul ja danne lea beatnaga árvu rehkenaston 21.000 ruvdnui.
Ođđa vielppis
Guhká lei jaskat Stáhtahálddašeaddji bealis, ja Lemet Johanas Nystad vieččai ođđa jämtbeana vielpá, Sareka, Kristiansundas, Lulli-norggas.
Ođđajagimánu 18. beaivvi bođii vástádus maid Nystad lei vuordán Romssa ja Finnmárkku Stáhtahálddašeaddjis. Stáhtahálddašeaddji dieđihii ahte Nystad oažžu buhtaduvvot 21.000 ruvnno, guokte duhát ruvnno eambbo go maid lei ohcan.
– Mun lean duhtavaš go viimmat leat duođaštuvvon ahte oažžut buhtadusa Sako ovddas. Dat veahkeha ruhtadit ođđa vielpá ja dan goluid, čilge Lemet Johannes Nystad.
– Šadden vuolgit gitta máttás Norggas, Kristiansandii, viežžat beatnaga. Das leat buorit genat, buorit máttut ja nu ain, joatká son.
Hárjehallat ja čatnat oktavuođaid
Nystad muitala ahte son lea vajáldahttigoahtán morraša mii lei maŋŋel Sako ja ahte dál lea buot fokus ođđa vielpái.
– Moai letne čatnamen oktavuođaid ja barge hui ollu. Dál šaddá hui ollu hárjehallan ja mun illudan geassái go luoitit beasan vielpá ja dan hábmet buori ealgabeanan. Dát šaddá mu vuosttaš beana mii lea dušše mu, man eaiggádan akto, dadjá Nystad.
– Riekta go jo galget guovžžat
Sako lei Lemet Johanas Nystada áhči, Toralf Nystada, beana ja lea ge son gii lea ohcan ja ožžon buhtadusa.
– Mu mielas gal lei riekta ahte sii buhtadit beatnaga go jo galget guovžžat min mehciin ja dat goddet šibihiid, beatnagiid ja eará elliid. Ii leat dušše dáppe, muhto máddin han maid mákset go gumppet doppe ges goddet beatnagiid, čilge Toralf Nystad ja lohká ahte lea gal mearkkašahtti go guovža lea nu aggressiiva ahte falleha beatnaga.
– Nu go mun lean ádden, de lei vuosttaš geardde go leat máksán buhtadusa go guovža goddá beatnaga, dábálaččat láve gumpe leat, dadjá son.