Sápmelaš vuot dubmehalai

Dál lea vuot sámi guoski ášši leamaš dikkis mas lágamánneiriekti cealká earálágan duomu go Sis-finnmárkku diggegoddi, gos lea sámi gelbbolašvuohta. Stáhtaeiseválddit čuoččuhedje 2015:s muhtun boazosápmelačča njihtan 178 000 ruvnno Norgga stádas, go dieđihii beare unnán bohccuid 2014/2015:s. Guovddážis dán áššis lea dat, ahte siidaoasseeaiggát ja su eamit oaččuiga gaskal 25-30 bohcco headjaskeaŋkan ja lagabui 60 bohcco mat ledje báhcán geasse- dahje čakčaorohahkii. Stáhtaeiseválddit leat dikkiin čuoččuha ahte boazosápmelaš galgá dieđihit maiddái váilliid vaikke ii dieđe gos ležžet ja leat go oba ge beivviid alde šat. Lea ge oalle čalbmáičuohcci go boazodoalloeiseválddiin lea dakkár čuoččuhus, ahte váilliid galgá dieđihit dego dat bohccot livčče ealus. Diggegoddi ii dubmen boazosápmelačča, muhto stáhtaeiseválddit guoddaledje ášši Hålogalándda lágamánneriektái gos dasto miessemánu 13. beaivvi dubmejedje boazosápmelačča čiehkan bohccuid.

Dá lea ge vuot dakkár diggeášši mas sámiid iežaset máhtus ii leat makkár ge árvu go duomut celkojuvvojit. Dat duopmu maiddái čájeha ja nanne dan ahte juoga lea áibbas boastut Norgga diggevuogádagas go sápmelaččaid iežaset árbevirolaš dieđuin ii leat deaddu. Dađi bahábut oaidnit áššis áššái ahte sápmelaččaid riektesihkarvuohta lea hui heajos dilis Norgga diggestobuin. Dakkár dilis eat sáhte joatkit go sámiin nohkagoahtá luohttámuš riektevuogádahkii. Norggas lea dan láhkai ahte lassin fágaduopmáriidda, de galget maid lágamánnerievtti duopmárpanelas mielde dubmeme seammadássásaš olbmot go son gii lea áššáskuhtton. Dat gáibádus dieđus ii devdo sápmelaččaid ektui, go lágamánnerievttit eai lágiduvvo sámi guovlluin, nu ahte dasto nammaduvvojit mielduopmárin olbmot geat eai leat sápmelaččat, ja nu maiddái eai dovdda sámiid árbevieruid ja kultuvrra.

Dá lea ge vuot dakkár diggeášši mas sámiid iežaset máhtus ii leat makkár ge árvu go duomut celkojuvvojit.

Dán áššis ii oro lágamánneriekti bidjan dasa deattu, ahte bohccuid sáhttá láhppit. Ii ge daid dieđe goasse ahte gávdnojit go šat. Geavvá ge muhtumin ahte dat eai gávdno ja eará háve ges fas gávdnojit. Boazosámit dadjet ge dávjá ahte «boazu lea biekka buorri». Dat mearkkaša ahte buot bohccuid lea váttis doallat ealus go dat leat luođueallit mat ellet iežaset luonddu mielde. Dan háve go lea doallan bures ealu, de lávejit dadjat ges ahte «lean skáhpo siste». Buot dat dieđus muitalit ahte bohccuid sáhttá láhppit muhtun jagi ja eará jagi ges doallat čoahkis. Lea maid dan láhkai ahte váilliid ii boazosápmelaš goasse kalkulere eallolassin, muhto dan háve go gávdná váilliid, de leat dat «boazolihkku». Dát lea ge vuot dakkár duopmu mas duopmáriin ii orro leamaš máhttu boazodoalu birra ii veahá ge.