Váibmogiella – okta dain deháleamos áššiin!
Sámi gielaid dilli lea duođalaš. Buot sámegielat leat áitojuvvon, muhtumat duođalaččat, ja leat rukseslisttus. Munnje ja NSR:I ii leat eahpádus ahte sámi gielat leat okta dain buot deháleamos surggiin maiguin mii bargat.
Digaštallan ahte ferte go sámediggepresideanta sámástit, lea digaštallan mii ii bastte čoavdit min oktasaš hástalusaid. Olbmot fertejit vásihit ahte lea vejolaš searvat giellakurssaide ja mii dárbbašat sevttiid maiguin movttiidahttit searvat Lea stuorra dárbu hukset giellapositivitehta ja doalahit jáhku lasihit sámegielhálliid logu.
Gielladili duođalašvuohta lea dáruiduhttinpolitihka váikkuhus. Mii vásiheimmet 150 jagi aktiivvalaš giellajávkadanpolitihka. Dáid váikkuhusaid mii guoddit oktasaččat, go gielat leat duođalaš dilis ja giellajávkadeami hávit ain bávččagit.
«Aedne vaibmo vardda, go su manak aei dato su dovddat» čállui 1920 levgii sámiid čoahkkimis Bonjákasas masa sámi ofelaš Elsa Laula Rensberg maid searvvai. Dan cealkaga duogáš gávdno Deanu gieldda mearrádusas 1882:s, ahte ii ožžon šat geavahit sámegiela oahpahusas. Mearrádus sihke moraštahtii ja suhttadii álbmoga. Giella lei dáistalanášši 1920:s ja lea ain 2021:s dáistalanášši mii olu dovdduid boktá.
Jus galgat nannet sámegielaid, de mii fertet digaštallat politihkalaš čovdosiid ja doaibmabijuid mat addet nu olu sámiide go vejolaš vejolašvuođa váldit váibmogielaset ruovttoluotta.
Mii háliidit sihkkut daid negatiivva váikkuhusaid maid dáruiduhttin lea buktán, ja dasa gáibiduvvo politihkalaš vuoruheapmi ja dáhttu. Stuorradikki dieđáhusa Váibmogiella bokte, leat čeahpit buktán olu árvalusaid buriid doaibmabijuide mat fertejit čađahuvvot vai šattašedje eanet sámegielhállit ja vai giella oidno ja gullo juohkebeaivválašvuođas. Mii bargat čađat dieđáhusa čuovvolemiin.
Váibmogiela čuovvoleapmi lea ge bures jođus – ja mii leat Sámedikki bokte bidjan johtui olu dehálaš ja buriid prošeavttaid. Muhto dađi bahábut ádjána guhká stuorra reforpmaiguin, go šaddat Ráđđehusa vuordit. Čielggadeapmi lei gárvvis jo 2016:s. Sámedikki bealis eat sáhte rievdadit lágaid ja njuolggadusaid iehčanassii. De mun ferten dadjat nu mo lea; mii leat mášoheamit.
Mii dárbbašat nu oallugiid go vejolaš searvat bargui vai lihkostuvvat giellapolitihkain. Olbmot fertejit vásihit ahte lea vejolaš searvat giellakurssaide ja mii dárbbašat sevttiid maiguin movttiidahttit searvat. Mii dárbbašat mánáidgárdesajiid, ja ahte mánát geat dáhttot oahpahusa sámegillii ja sámegielas ožžot dasa fálaldaga. Mii galgat beassat sámástit go dan dárbbašat, nu mo ovdamearkka dihtii dearvvašvuođasuorggis ja fuolahusdilálašvuođain.
Háliidan maid gudnejahttit sámi giellasáŋgáriid. Sii geat barget garrasit ahte sihke iežaset ja earáid mánát sámástišgohtet. Váhnemat, oahpaheaddjit, mánáidgárdebargit, kursaoahpaheaddjit, oahpponeavvobuvttadeaddjit ja jorgaleaddjit ja dulkkat. Ráhkis buohkat dii geat duođas veahkehehpet sámi gielaid sihke geavatlaččat ja njuolga heivehemiin sámegiela geavaheapmái iešguđet arenain: giittos eatnat! Galgabehtet diehtit ahte din áŋgiruššan lea vuođđu sámegielaid doalaheapmái.
Danne lean nu giitevaš buohkaide didjiide geat álgibehtet sámegielkurssaide, soaitá nuppes dahje jo goalmmes. Juohke beaivvi leat lagabut iežat mihttomeari. Earát ge movttiidahttojuvvojit du áŋgiruššamis ja dan áŋgiruššama bokte leat mielde nannemis sámegiela.
Sámi giellavahkku lea hui buorre ovdamearka sámegiela nannendoibmii man NSR lea bidjan johtui Sámedikki bokte. Olles giellavahku lea positiivva sámegielfuomášahttin miehtá riikka. Dán vahkku leat fitnodagat, ásahusat ja searvvit dohppen vejolašvuođa smávva dahje stuorra lávkkiid sámegiela čalmmustahttit.
Mannan giellavahku deaividin porsáŋgulaččain ja giellaáŋgiruššiin Dagny Sofie Larseniin Billávuonas eret. Olles eallima lea Dagny áŋgiruššan sámi giela ja duoji ovdii, earret eará go geavaha iežas nanu gelbbolašvuođa luondduávkkástallamis iežas ruovttuguovllus. Áŋgiruššiid bokte, nu mo Dagny, de leat mii earát beassan hukset iežamet máhtu su barggu vuođul, vaikko mo mii guoddit dáruiduhttima váikkuhusaid.
Dat áŋgiruššan lea ábuhan. Go sámi mánát njálgát boagustit muohtastáluin Ovlláin Jikŋon 2 filmmas, de dat lea giđđamearka sámi gielaide. Ja go oktanuppelot jahkásaš logge Minecraftii ja speallá skihpáriiguin sámegillii, de lea dego buođđu mii luoitá. Go viđanuppelot jahkásaš dánsu iežas duháhiid olbmuid váimmuid sisa sámegielat musihkain de dát lea giellageavaheapmi man ii oktage máhttán einnostit.
Daddjo ahte dáhttu lea máilmmifápmu. Dainna dáhtuin mii sihke searválagaid ja iehčanassii geahččalit gállit luotta, ja guođđit 150 jagi goarideaddji giellapolitihka. Eat sáhte nu guhká vuordit albma NÁČ Váibmogiella-čuovvoleami. Mii dárbbašit duohta rahčama sámegielaid ovdii, eat ge politihka mainna dárogiela vikkaha sámegiellan. Min boahtteáiggejáhkku ja dáhttu gielaidasamet lea nannosut go fuolla vássán ráddjehusain. Searvva don ge gielamet váldit ruovttoluotta!