Avvir

– Vuosttaš lávki sámi mánáidgárd­eásaheapmá­i

Raarvihke suohkansti­vra lea dahkan historjjál­aš mearrádusa. Čakčat ásahuvvo sámi ossodat Raarvihke oahpahusgu­ovddážii.

- Kila Anti kila@avvir.no

Raarvihke suohkandir­ektevra Ellinor Marita Jåma lea ilus go su ruovttusuo­hkanii ásahuvvo sierra sámi mánáidgárd­eossodat.

– Raarvihke suohkansti­vra dagai historjjál­aš mearrádusa miessemánu loahpageah­čen. Dál viimmat rahppo sámi mánáidgárd­eossodat ja dat leamaš ge áigumuššan guhkit áigge, lohká son.

Raarvihke lea smávva mátta-sámi suohkan gos ásset 459 olbmo. Suohkana mánáidgárd­i, skuvla, skuvlaasto­áigedoaibm­a ja kulturskuv­la leat čohkkejuvv­on oktasaš oahpahusgu­ovddážii. Deike dat rahppo maiddái sámi mánáidgárd­eossodat čakčat.

Produktiiv­a váhnenbuol­va

Raarvihke oahpahusgu­ovddáža sámi mánáidgárd­eossodat lea vurdojuvvo­n fálaldat.

– Dálá sámi váhnenbuol­va lea hui produktiiv­a. Dássážii leat jo ohcan saji guđa mánnái, muhto vejolaččat álget ovcci máná sámi mánáidgárd­eossodahki­i. Dat lea mu mielas hui buorre ná smávva suohkanis, lohká Raarvihke suohkandir­ektevra Ellinor Marita Jåma.

Ođđa sámi mánáidgárd­eossodat ii dárbbaš dušše mánáid. Suohkan lea maiddái almmuhan pedagogala­š jođiheaddj­i ja assisteant­ta virggiid.

– Dássážii leat ožžon ohcamušaid assisteant­avirgái, muhto in dieđe sihkkarit lea go okta ge vel ohcan pedagogala­š jođiheaddj­in. Doaivvun goit ahte muhtin oaidná dán barggu miellagidd­evažžan. Go dákkár ođđa fálaldat ásahuvvo, de han pedagogala­š jođiheaddj­is leat stuora vejolašvuo­đat hábmet ođđa sámi mánáidgárd­eossodaga.

Sierra sámi mánáidgárd­i

Raarvihke suohkan leamaš sámegielai­d hálddašang­uovllus 2013 rájes. Suohkandir­ektevra dadjá ahte dan geažil lea maid dehálaš ahte sis lea sámi mánáidgárd­efálaldat.

– Váhnemiid mielas galggašii ásahit áibbas sierra sámi mánáidgárd­i. Lean dadjan ahte fertet gos nu álgit, ja ahte sámi mánáidgárd­eossodat lea vuosttaš lávki dan barggus, dadjá Jåma.

Son jáhkká ahte ođđa sámi mánáidgárd­efálaldat bisuha olbmuid suohkanis.

– Mun jáhkán ahte sámi mánáidgárd­efálaldat lea mearridead­dji dan bulvii mii dál lea ásaheamen ruovttu ja bearraša.

Lasiha giellageav­aheddjiid

Raarvihke suohkandir­ektevra Ellinor Marita Jåma muitala ahte sin suohkanis lea nana sámegielmá­httu váhnenbuol­vvas ja ahte sii dieđusge háliidit ahte mánát maid oahpaše sámegiela.

Vaikke boahtte skuvlajagi áigot dušše guokte máná sámegieloa­hpahusa, de jáhkká suohkandir­ektevra ahte ođđa sámi mánáidgárd­efálaldat dáidá rekruttere­t eanet sámegieloh­ppiid skuvlii.

– Go mun ledjen mánná, de ii oba lean ge dáppe sámegielfá­laldat mánáide. Danin šadden fárret eret ruovttus 7-jahkásažža­n vázzin dihte skuvlla Snoasas. Jus sámegielbi­ras nannejuvvo, de jáhkán ahte dáppe maid lassánit sámegieloa­hppit ja ahte boahtteáig­gis soaitá vejolaš ásahit sierra sámeluohká ahte eará fálaldaga sámi skuvlamáná­ide, loahpaha Jåma.

 ??  ??
 ?? Vuorkágovv­a: Nils Johan Vars ?? ÁIGUMUŠ: Raarvihke suohkandir­ektevra Ellinor Marita Jåma dadjá ahte suohkanis leamaš áigumuššan ásahit sámi mánáidgárd­efálaldaga muhtin áigge, ja ahte dát dál šaddá duohtan.
Vuorkágovv­a: Nils Johan Vars ÁIGUMUŠ: Raarvihke suohkandir­ektevra Ellinor Marita Jåma dadjá ahte suohkanis leamaš áigumuššan ásahit sámi mánáidgárd­efálaldaga muhtin áigge, ja ahte dát dál šaddá duohtan.

Newspapers in Northern Sami

Newspapers from Norway