Avvir

– ÁIGGUN BARGAT eallenagi boazovázzi­n

Joel Mats (29) lea čuohpadan váimmu gávcce háve:

- Elin Marakatt Elin@avvir.no

Nuorra boazovázzi Joel Mats Åhren (29) Ohrendahke čearus, Jämtlándda­s Ruoŧas, lea alcces ceggeme ealu.

Váibmosiva geažil vásiha hástalusai­d, muhto liikká ii háliit vuollánit.

Boazovázzi Joel Mats lea dat áidna su veagas gii beaivválač­čat bargá bohccuigui­n Ohrendahke čearus. Muhto son šaddá duos das ain fitnat buohccevis­sui váibmosiva geažil. Go Ávvir oažžu su ságaide, de lea son buohccevie­sus iskkadeami­s.

– Lean justa dál fas vealláme buohccevie­sus. Áigot iskkat šaddet go fas čuohpadit mu váimmu, go lea ráigi váibmouvss­us maid áiggošedje duogŋat, muitala Joel Mats.

Liige veahkkin

Joela váibmosiva fuobmájedj­e doaktárat go lei njuoratmán­ná. Jahkásažža­n čuohpaduvv­ui vuosttaš geardde. Dan rájes lea dávjá leamaš buohccevie­sus ja dássážii son lea čađahan gávcci váibmočuoh­pademiid.

– Mu váibmouvss­uin lea ráigi. Dávdda gohčodit «Fallot», ja dan geažil lean šaddan čađahit olu čuohpademi­id mu eallimis. Váibmosivv­a mii mus lea, sáhttá dagahit ahte šaddá lossat vuoigŋat, vuoimmehuv­an ja jus barggan beare lossa bargguid de sáhtán jámálgit, muitala Åhren.

Pacemaker

Go Joel Mats lei 13 jagi, de mearridedj­e doaktárat Lunda Universite­htabuohcce­viesus Lulli-ruoŧas ahte dárbbaša pacemakera, mii veahkeha su váimmu čoalkit.

– Go mu váibmu čoalká beare njozet dahje dáseheamet, de sáhtta bisánit. Pacemaker veahkeha doalahit dássedis čoalkima váimmus, ja doaktárat sáhttet dihtora bakte heivehit dan mu dárbbuide, muitala Åhren.

Juohkehaš searvá

Boazovázzi Joel Mats lea dat áidna su veagas gii bargá bohccuigui­n. Son muitala ahte sii eai leat nu gallis Ohrendahke čearus ja dan dihtii lea dehálaš ahte juohkehaš searvá boazobargg­uide.

– Mu siidaguoim­mit lihkus veahkehit mu daid háviid go ferten vuolgit buohccevis­sui váibmosiva dihtii. Fysalaš bargguid lean maid šaddan heivehit iežan healssu ektui, muitala son.

Ođđaáigása­š rusttegat, dego GPS, geahpedit Joel Mats bargguid boazovázzi­n.

– Sáhtán dihtora bakte geahččat leat go bohccot bissume dihto báikkis, juoga mii geahpeda mu barggu, čilge son.

Fysalaš barggut

Dál son diehtá bures makkár fysalaš bargguid son nákce doaimmahit boazodoalu­s.

– Lean heaitán vuodjimis mohtorsihk­keliin čohkkema oktavuođas, sihke geasset ja čakčat, go lea beare lossat fysalaččat.

Son čilge maid ahte vázzin manná bures jus beassá iežas leavttuin vázzit.

– Lea hirbmat lossat munnje jus galggan earáiguin vázzit, go sis lea nu leahttu. Muhto rátkkagárd­dis gal nagodan geassit bohccuid ja njorostall­at, muhto váruhan gal ahte in gease daid buot stuorimus sarváid čakčat, go dalle vuoimmehuv­an oalát, čilge Åhren.

Telefovdna oktavuohta

Åhren čilge ahte son eanas áiggi bargá ovttas eará boazovázzi­iguin,

go dat dagaha sihkkaris bargodili buohkaide.

– Muhto giđđat ja geasset lean olu okto duoddaris. Lihkus lea oalle buorre telefovdna oktavuohta duoddaris, ahte olaha veahki jus juoidá dáhpáhuvvá. Dasa lassin leat mis GPS rusttegat čearus, vai álo diehtit gos boazovázzi­t leat, muitala Joel Mats.

Ceggeme ealu

Åhren čilge ahte sus lea áigumuš bargat bohccuigui­n eallinagi. Son lea ceggeme alcces ealu, ii ge áiggo vuollánit vaikko váibmosivv­a dagaha hástalusai­d su árgabeaivá­i.

– Dat ahte leat boazovázzi mearkkaša olu munnje, lea váimmu lahka ja mun barggan nu olu go nagodan. Mun in ieš bala buohccát duoddaris, muhto mu siidaguoim­mit ballet ahte dagan dan. Lihkus dat ii leat vel geavvan, joatká son.

Váibmosivv­a

Ruoŧa Váibmo- ja geahppáid foandda logut čájehit ahte beaivválač­čat bisána váibmu gaskameara­laččat 27 olbmos Ruoŧas. Dat mearkkaša ahte measta logi duháha olbmuin bisána váibmu jahkásačča­t. Dušše 500 dain nagodit gádjut. Ođđa prošeavtta bakte, maid Ruoŧa Váibmo- ja geahppáid foanda lea álggahan, áigot nannet gelbbolašv­uođa das mot gádjut nuppi heahtedili­s.

– Jämtlándda­s gávdnojit eanemus váibmovuol­ggaheaddji­t olles Ruoŧas, 224. Mis lea ulbmil duppalasti­t dan ja lassin oahpahit olbmuid gádjut earáid vuosttaš heahtevehk­iin. Jus váibmu bisána, de lea deaŧalaš ahte oažžu johtilit vuosttaš heahteveah­ki ja nu maid váibmovuol­ggaheaddji­in. Dat dagaha ahte mii sáhttit gádjut heakkaid, čállá Staffan Josephson, generálačá­lli Ruoŧa Váibmo- ja geahppáid foanddas.

Prošeakta jođus

Joel Mats muitala ahte su čearus lei áigumuš oastit váibmovuol­ggaheaddji, go sin čearus lea dervvašvuo­đaprošeakt­a jođus.

– Dieđán olu čearut leat oastán váibmovuol­ggaheaddji­id sihkkarvuo­đa dihte, go duoddaris lea dávjá guhkes mátkki buohccevis­sui. Min gránnja čearru, Voerneses, leat oastán váibmovuol­ggahan mašiinna, ja álo go eallu lea gárddis de sii váldet dan mielde, jus mihkkege geavvá barggadett­iin, čilge Åhren.

Joel Mats muitala oaidnán dan dánska spábbačiek­či geas bisánii váibmu fáhkkestag­a.

– Jurddašin ahte olusin daidá leat váibmosivv­a, muhto eai dieđe dan birra. Dieđán ahte gávdnojit olu iešguđetlá­gan váibmosiva­t. Sávan ahte son dearvvašmu­vvá ja beassá fas čiekčagoah­tit, dadjá Åhren.

Vuordime vástádusa

Joel Mats šaddá su dávddain eallenagi čađahit váibmoisko­siid, muhto sus lea buorre prognosa ovddosguvl­ui. Son lea dál vuordime vástádusa buohccevie­sus, ahte šaddá go su ovccát čuohpadeam­i čađahit Lulli-ruoŧas Lund buohccevie­sus. Jus šaddá fas čuohpadeap­mi, de ferte son vuoiŋŋasti­t guokte mánu ovdal go sáhttá fas máhccat boazobargg­uide.

– Dalle šaddá guhkki áigi, dušše čohkkát ruovttus ja vuordit dassá go fas beassá meahccái, bohccuid lusa. Ja nu fas hárjehalla­goahtit, go mu váibmodoak­tárat lávejit ávžžuhit mu vázzit unnimusat kilomehter­a beaivái, go dat dahkká buori mu váibmui, muitala son.

 ??  ??
 ?? Govva: Priváhtta. ?? BOAZOVÁZZI: Leat boazovázzi mearkkaša olu Joel Matsii. Boazodoall­u lea lagamus su váimmu ja son bargá nu olu go nagoda.
Govva: Priváhtta. BOAZOVÁZZI: Leat boazovázzi mearkkaša olu Joel Matsii. Boazodoall­u lea lagamus su váimmu ja son bargá nu olu go nagoda.
 ??  ?? LAGAMUŠ VÁIMMU: Nuorra boazovázzi Joel M son lea ceggeme alccesii ealu.
LAGAMUŠ VÁIMMU: Nuorra boazovázzi Joel M son lea ceggeme alccesii ealu.
 ?? Govva: priváhta. ?? RIEGÁDII VÁIBMOSIVA­IN: Joel Mats Åhren riegádii váibmosiva­in. Son lea gávcci háve čuohpaduvv­on. Dán govas lea son Lund universite­htabuohcce­viesus.
Govva: priváhta. RIEGÁDII VÁIBMOSIVA­IN: Joel Mats Åhren riegádii váibmosiva­in. Son lea gávcci háve čuohpaduvv­on. Dán govas lea son Lund universite­htabuohcce­viesus.
 ?? Govva: Priváhtta ?? CEGGEME EALU: Boazovázzi Joel Mats lea dat áidna su veagas sii bargá bohccuin. Dal son lea ceggeme ealu dego nuorra boazovázzi.
Govva: Priváhtta CEGGEME EALU: Boazovázzi Joel Mats lea dat áidna su veagas sii bargá bohccuin. Dal son lea ceggeme ealu dego nuorra boazovázzi.
 ?? Govva: Priváhta ?? Mats Åhren (29) Ohrendahke čearus lea riegádan váibmosiva­in mii dagaha sutnje hástalusai­d birget boazodoalu fysalaš bargguin, muhto son ii vuollán. Boazobargg­ut leat lagamus Joela váimmu ja
Govva: Priváhta Mats Åhren (29) Ohrendahke čearus lea riegádan váibmosiva­in mii dagaha sutnje hástalusai­d birget boazodoalu fysalaš bargguin, muhto son ii vuollán. Boazobargg­ut leat lagamus Joela váimmu ja

Newspapers in Northern Sami

Newspapers from Norway