– ÁVŽŽUHAN OČČODIT eambbo olbmuid dieđihit iežaset jienastuslohkui
NSR Presideantaevttohas Silje Karine Muotka oaidná movt Ávjovárri unnu eará válgabiirriid ektui. – Mun ávžžuhan olbmuid leat dihtomielalačča ja čuovvut mielde ja hásttuhit olbmuid dieđihit jienastuslohkui, dadjá Silje Karine Muotka.
– Vuosttažettiin háliidan ávžžuhit Ávjováris áŋgiruššat oččodit eambbo olbmuid dieđihit iežaset jienastuslohkui, go doppe leat hui olu olbmot geat eai leat vel jienastuslogus, lohká presideantaevttohus Silje Karine Muotka (NSR). Son lea ieš Davveguovllu válgabiirres.
Son dadjá ahte juohke válggaid gaskkas de leat eambbo olbmot deavdán 18 jagi. Sii šaddet ieža dieđihit jienastuslohkui, go dat ii dáhpáhuva automáhtalaččat.
– Doppe lea stuorra potensiála ja Ávjovári válgabiire sáhttá maid stuorrut, muhto dáinna ferte bargat, dadjá son.
Sámedikki válgajienastuslogus leat dál badjel 20 000 olbmo. Ávjovári jienastuslohku lea lassánan 7 olbmuin 2017 válggaid rájes. Leat golbma válgabiire main leat čalbmáičuohcci logut ja main lea stuoribuš lassáneapmi. Davvi válgabiirres lassánii jienastuslohku 494 olbmuin ja Gáissi válgabiirres ges lassánedje 501 olbmo jienastuslohkui. Lulli-norgga válgabires lea stuorámus lassáneapmi gos 1635 olbmo dieđihedje jienastuslohkui maŋemuš válggaid rájes.
– Sis-finnmárkkus leat maid nuorat geat fárrejit studeret. Sivvan manne lea lassáneapmi stuorát gávpogiin ja Lulli-norggas sáhttá leat go olbmot geain lea nanu gullevašvuohta Sis-finnmárkui fárrejit gazzat oahpu, dadjá Muotka.
Ávvir lea váldán oktavuođa presideantaevttohasaiguin iskat dáhttot go sii rievdadit mandáhtajuogu njuolggadusaid, amas guovddáš sámi guovllus ii unno áirraslohku. Earet eará ballaba Bargiidbellodaga Johan Vasara ja Dáloniidlisttu Klemet Erland Haetta ahte Ávjovári jietna unnu Sámedikkis.
Muotka lohpida jođihit viidát proseassa go mandáhttajuohku lea dákkár ášši mii gullá olles álbmogii.
– Mun jáhkán áidna čoavddus lea stuorát proseassa álggahit. Mii dáhttut gulahallat eará sámedikkiiguin gávdnan dihte oktasaš válgabeaivvi. Dán oktavuođas sáhtašii maid jienastuslogu eavttuid ja eará hástalusaid geahččat , dadjá Muotka.
Nordkalottfolket presideanta Toril Bakken Kåven evttohas lohká digaštallan dán ášši earáiguin bellodagas.
– Mii leat digaštallan dán veaháš. Dat lea oassi válgalágas, ja dalle go mearriduvvui de in jáhke ahte oktage lei jurddašan ahte gávpogiidda nu lassána jienastuslohku. Mii fertet maid geahčadit galle lilli áirasa galget leat. Leago riekta ahte doppe šaddet ovdamearkka dihte eanemus áirasat, dadjá Bakken Kåven.
Bakken Kåven lohká ahte livččii lunddolaš ahte ovdamearka dihtii Kárášjogas ja Guovdageainnus livččii leamašan stuora sisadieđiheamit, go doppe leat olu sápmelaččat. Dattege lea nuppeládje dál. Eará sajiin go Ávjováris lea jienastuslohku lassánan. Bakken Kåven árvvoštallá ahte daid sajiin leamaš dáruiduhttin garas ja easkka dál leat olbmot morihan ja dieđihan jienastuslohkui.
– Dat lea juoidá maid ferte geahččat, galgá go leat bajit dahje vuolit rádji mandáhtain mii vai sihkkarasttášii oasi ovddasteddjiin iešguđetge guovlluin. Mu mielas lea dát dehálaš čuolbma maid lea dehálaš loktet áššin. Sámedikkis galgá leat luohttevašvuohta álbmogis boahtteáiggis maid, ja jos
Sámediggi galgá mearkkašit maidege olbmuide, de ferte leat luohttevašvuohta, dadjá Kåven. Maiddái son gullá Davveguovllu válgabiirii.
Odne lea dušše Lulli-norgga válgabiirres rádji gallis besset Sámediggái.
Ávvir ii leat ožžon Bargiidbellodaga presideantaevttohusa Ronny Wilhelmsen ságáide áššái.