Stuora dáhttu loktet johkasámi kultuvrra
Deanu gieldda sátnejođiheaddji Helga Pedersen ovddidii Deanu stuorra prošeavtta Bargiidbellodaga Stuorradikki evttohasaide.
Deanu gieldda sátnejođiheaddji Helga Pedersen ovddidii Deanu stuorra prošeavtta Bargiidbellodaga Stuorradikki evttohasaide.
Deanu sátnejođiheaddji Helga Pedersen oaččui guossái Finnmárkku Bargiidbellodaga áirasiid Runar Sjåstad ja Marianne Sivertsen Naess, dan oktavuođas válddi son gussiid mielde galledit Joddu, Nationála luossaguovddáža. Joddus ja Deanu gieldda politihkkáriin lea áigumuš hukset Joddu vistti, dan oktavuođas bovdiige sátnejođiheaddji Bargiidbellodaga Stuorradikki evttohasaid guldalit sin prošeavtta birra.
– Mii háliidit stuorát čájáhuslanjaid Nationála luossaguovddážii. Deanu musea lea hui fiinnis, muhto dat lea Buolbmágis, mii lea guokte miilla duohken ja lea oalle unni. Mii háliidit hukset ođđa musea dán guovddážii, mas galggašii leat fokusa johkasámi kultuvrii, dadjá sátnejođiheaddji Helga Pedersen.
Čohkket čehpiid
Son muitala ahte áigumuš Joddu-visttiin lea čohkket gelbbolašvuođa ovtta sadjái ja maiddái ahte dat galgá leat attatrakšuvdnan Deanušalddis.
– Dán guovddážis galgá maid sáhttit čohkket eará gealbosurggiid mat leat čatnon lussii ja johkasámi kultuvrii, earret eará báikkálaš hálddašeaddji Deanučázádaga guolástanhálddahus. Mis lea maid dáhttu gulaskuddat Sámi allaskuvllain, go mii háliidat ahte sii galget leat eanet oidnosis dáppe Deanus, dadjá Pedersen.
Váldit áiggi
Deanu gielda lea várren saji Joddu-vistái, sadji lea gaskal hotealla ja dan ođđa šaldi. Deanu ovdagoddi lea maiddái mearridan ahte galgá biddjot johtui arkiteaktagilvu Joddu-vistái.
– Dá ii leat prošeakta maid gielda nákce iešokto guoddit. Nationála luossaguovddáš boahtá sisa sin viessoláigoruhtademiin ja musea ovddideapmi ii leat vuos ruhtaduvvon. Midjiide lea dát oassi dan Bååstede prošeavttas, mas sámi dávvirat galget máhcahuvvot ruovttoluotta Álbmotmuseas Bygdøyas. Dássážii in jáhke oktage gielda lea nagodan máhcahit dávviriid ruovttoluotta, ja mii oaidnit dat boahtá váldit áiggi oažžut ruhtadeami ođđa museai, lohká sátnejođiheaddji.
Dehálaš Detnui
Son čujuha ahte stáhta ja sámediggi fertejit leat mielde ruhtadeamen, danne lea dehálaš oažžut Bargiidbellodaga politihkkáriid guossái geat ledje johtimin válgagičču oktavuođas.
– Bargiidbellodat lea darvvihan sámi kultuvraloktema sin válgaprográmmii ja dalle lea lunddolaš loktet Deanu prošeavtta dása, go sin bealis ii leat mearriduvvon makkár prošeavttaid dorjot ja mo dat galget čađahuvvot, deattuha Deanu sátnejođiheaddji Pedersen, Runar Sjåstadii ja Marianne Sivertsen Naessii.
Vurdet ohcamuša
Finnmárkku Bargiidbellodaga áirasat eaba sáhttán addit čielga lohpádusaid Deanu gieldda sátnejođiheaddjái, muhto sii lea positiiva prošektii.
– Dássážii ii leat Deanu gielddas leamaš vel arkiteaktagilvu ja sis ii leat badjegovva goluide, eai ge leat vel sádden ohcamuša. Mii oaidnit sii barget bures dáinna áššiin ja sis lea buorre ovdáneapmi. Mii diehtit ahte sii bohtet sáddet ohcamuša áiggi mielde ja dalle mii galgat leat positiiva ja veahkkái. Doaivut ahte mii olahit dan, lohká Sjåstad.
– Dat mii lea dehálaš go lea sáhka sámikultuvrra loktemis lea ahte mii fertet ruhtadit daid prošeavttaid mat leat iešguđetge gielddain Finnmárkkus. Dalle lea dát prošeakta okta hui buorre ovdamearka maid sáhttá doarjut, muhto mii boahtit čuovvolit prošeavtta go dáhttot ruhtadeami, nu go Runar dajai. Dat lea buorre go leat dákkár prošeavttat, lohká Marianne Sivertsen Naess.
Ođđaseamos bohtosat válgamihtádusas maid NRK lea almmuhan, dat čájehit ahte sihke Runar Sjåstad ja Marianne Sivertsen Naess beassaba Stuorradiggái.