Sámi váldobáikkit fertejit oažžut eambbo fámu
Ovdal válgabeaivvi lei juo ollu sáhka dan birra ahte sámi váldobáikkit, nu go ovdamearkka dihte Kárášjohka ja Guovdageaidnu gos lea ain ealli sámegiella ja kultuvra árgabeaivvis, leat massigoahtán coavcci. Dasa dieđus lea sivva go sámi váldobáikkiid olggobealde, erenoamážit gávpogiin, lassána sámedikki jienastuslohku. Seamma lassáneapmi ii leat sámi váldobáikkiin, muhto lea baicce oalát stirdon. Dat dieđus čájeha man guvlui leat manname, namalassii ahte dat báikkit gos ain leat sápmelaččat, sámegiella ja sámi kultuvra, dat geahnohuvvet go masset mandáhtaid válggas válgii.
Jus geahččat ovdamearka dihte dan áigodahkii (20052009) go Sámedikkis ledje 43 áirasa, namalassii 39 áirrassaji ja 4 dássemandáhta. Dalle ledje Kárášjogas ja Guovdageainnus 8 áirasa. Dan maŋŋel rievdadedje Sámedikkis válgabiirriid. Sámediggeáigodagas 2009-2013 ledje ge dán guovtti sámi báikkiin 6 áirasa Sámedikkis go Egil Olli šattai presideantan. Dan maŋit áigodagas (2013-2017) ges ledje 7 kárášjohkalačča ja guovdageaidnulačča Sámedikkis. Ja dálá áigodagas ges leat 6 áirasa geat leat eret dán guovtti suohkanis. Boahtte áigodahkii (2021-2025) eai oro oažžume dát guokte sámi suohkana eará 5 áirasa Sámediggái. Nu unnán áirasat dán guovtti sámeguovddážiin eai leat goasse ovdal leamaš Sámedikkis.
Dat dieđus čájeha man guvlui leat manname, namalassii ahte dat báikkit gos ain leat sápmelaččat, sámegiella ja sámi kultuvra, dat geahnohuvvet go masset mandáhtaid válggas válgii.
Vuosttaš sámediggepresideanta Ole Henrik Magga (NSR) lohká Sámediggi lea bures lihkostuvvan dainna lágiin ahte olbmuin lea beroštupmi. Liikká vároha ovddeš presideanta ahte guovddáš sámi guovlluin, gos sápmelaččat beaivválaččat hupmet sámegiela ja ellet árbevirolaš kultuvrrain ja servodagas, doppe ii leat olbmuin seammá beroštupmi dieđihit iežaset jienastuslohkui. Son ávžžuha Sámediggái várret sajiid áirasiidda geain lea gullevašvuohta árbevirolaš sámi guovlluide, gos sápmelaččat ellet beaivválaččat sámi kultuvrrain- ja gielain.
Dasa čuovvolat mii ollislaččat ahte sámi váldobáikkit fertejit oažžut eambbo coavcci Sámedikkis. Seammás dieđus lea dehálaš bargat dan barggu ahte defineret makkár báikkit leat sámi váldobáikkit ja gos lea ain gávdnamis ealli sámegiella ja kultuvra dábálaš árgabeaivvis. Dasto sihkkarastit ahte sin jietna ii oalát hávkka Sámedikkis. Dat lea áibbas sihkar ahte jus Sámediggi šaddá dakkár politihkalaš orgána gos sámegiella ii báljo gullo, ja seammás maiddái sin jietna geain lea sámi árbevirolaš máhttu ja geat ellet birrasiin gos sámevuohta lea majoritehta, de massá Sámediggi oalát legitimitehta ovddastit sámevuođa mas lea vuođđu sámegiella, sámi árbevierut ja sámi kultuvra.