– Dát lea hui buorre ođas
Ođđa ráđđehusjulggaštusas bođii ovdán ahte ođđa ráđđehus áigu earret eará čađahit ollislaš dárkkisteami boazodoallolágas.
– Dát lea hui buorre ođas. Mun jáhkán ahte sámi servodaga bealis mii leat hui gergosat searvat bargui, lohká Sámediggepresideantta Aili Keskitalo (NSR), gii čujuha boazodoalloláhkalávdegoddái maid Sámediggi ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikasearvvi (NBR) leat ovttas ásahan.
Mihttu láhkalávdegottis, mii ásahuvvui 2018:s, lea geahčadit dárbbu rievdadit dálá boazodoallolága. Láhkalávdegoddi galgá ođđajagimánus geargat bargguin ja buktit iežaset čielggadeami.
Buorre mearka
Gaskavahku ovdanbuvttiiga Bargiidbellodaga ja Guovddášbellodaga jođiheaddjit Jonas Gahr Støre ja Trygve Slagsvold Vedum ođđa ráđđehusjulggaštusa, gos earret eará lohpidit dárkkistit boazodoallolága.
Láhkalávdegotti jođiheaddji, professor dr. juris Øyvind Ravna lohká ahte ráđđehusa lohpádus lea buorre mearka.
– Mu ipmárdusa mielde lea nu ahte ráđđehus ja eanandoallodepartemeantta háliidit bidjat resurssaid dasa ahte lágarievdanevttohus, maid mii meinet ovdanbuktit, meannuduvvo jođáneappot. Jus lea nu, de lea buorre gullat, lohká Ravna.
Ravna čujuha liikká ovddeš dáhpáhusaide ja vásáhusaide, go láhkarievdanevttohusat leat biddjon ovdan, de lea mannan olu áigi ovdal evttohusat leat meannuduvvon.
– Go lea leamašan sáhka lágaid birra mat gusket sámi dilálašvuhtii, de lea geavvan nu ahte ádjána guhká meannuduvvot departemeanttas. Dan mii leat oaidnán earret eará ráđđedallanláhka-evttohusain, mii ovddiduvvui 2007:s, ja easka 14 jagi maŋŋel šattai láhkan. Muhto nu go lohken, de mun oainnán dán dan láhkai ahte ráđđehus ja departemeantta háliidit beavttálmahttit meannudeami dákkár áššiiguin, loahpaha Ravna.