Dárbu bidjat návccaid ođđa áššesuorgái
Dán vahkku almmuhedje Norgga Sámiid Riikkasearvi, Ávjovári Johttisápmelaččaid Listu ja Guovddášbellodat geat boahtte njeallje jagi barget ovttas Sámediggeráđis sin ovttasbargosoahpamušas man leat gohčodan Beaiveálgu-julggaštussan.
Ovdanbuktindilálašvuođas čilgejedje ovttasbargoguimmežat ahte sámi vuosttaš romána, Beaiveálgu, man Anders Larsen čálii 1912:s, lea leamašan inspirašuvdnan sidjiide. Larsen čálii earret eará dáruiduhttima váikkuhusaid birra ja dáhtui románain loktet sámiid iešdovddu ja romána lei proteasta dasa movt dáččaservodat duolmmui sámiid. Dat lei hui vuogas láidehus ođđa suorgái mii boahtte njeallje jagi galgá leat sierra áššesuorgin Sámediggeráđis, namalassii eastadit sámevaši.
Julggaštusas čilgejuvvo ahte ovttasbargoguoimmit dáhttot sihkkarastit sámiide duohta suodjaleami áitagiid ja nállevealaheami vuostá. Dat sámevašši mii oidno servodagas lea čielga mearka ahte leat hástalusat sámiid ja majoritehtaálbmoga oktavuođas.
Sámiid cielaheamit leat stuorra váttisvuohtan servodagas. Dan oaidnit sosiála mediain ja neahttaaviissaid kommentárafealttain beaivválaččat. Lea máŋgii dáhpáhuvvan ahte aviissat leat šaddan giddet kommenterenvejolašvuođa áššiin mat gusket sámiide. Dan leat šaddan dahkat go vásihit ahte oallugat čállet fasttes, unohis ja loavkašuhtti cealkámušaid sápmelaččaid birra kommentárasajiin.
Lea sihke buorre ja dárbbašlaš ahte Sámediggeráđđi váldá dan váttisvuođa duođalažžan ja dáhttot buoridit dili. Vaššicealkámušat ja cielaheamit čuhcet eahpitkeahttá olbmuide. Lea maid demokráhtalaš váttisvuohta go sámi áššit boktet dakkár vaši. Dat mii lea balddihahtti ja mii šaddá vuoitun cielaheddjiide lea jus sápmelaččat eai šat arvva searvat almmolaš ságastallamiidda dahje neahttadigaštallamiidda go ballet ahte persovnnalaččat fallehuvvojit iežaset sámi duogáža geažil. Go oassi álbmogis geassáda almmolaš debáhtain, de lea das heajos váikkuhusat servodahkii. Digaštallan ja álbmoga searvan almmolaš ságastallamiidda lea stuora ávkin servodahkii ja dat mii ovdánahttá servodaga. Go muhtun jienat dainna lágiin balddihuvvojit jávohisvuhtii, de lea dat demokráhtalaš váttisvuohta mainna lea dárbu bargat.
Lea ge miellagiddevaš oaidnit ja čuovvut ráđi barggu dán suorggis, go dá ii dáidde ášši man álki lea fallehit ja bidjat johtui konkrehta doaibmabijuid. Muhto lea buorre go dát loktejuvvo dál sierra áššesuorgin vai dat ge ášši, nu go eará sámi áššit, smávva lávkkážiiguin ovdána rievttes guvlui.
Go muhtun jienat dáinna lágiin balddihuvvojit jávohisvuhtii, de lea dat demokráhtalaš váttisvuohta mainna lea dárbu bargat.