Dearvvašvuođaiskkademiide
Kárášjogas eai oaččo njuoratmánát diimmuid iskkademiide ja boahkuhemiide nu mo galget go ii leat dearvvašvuođabuohccedivššár barggus. Karen Marie Joks, Kárášjoga gieldda mánáid-, nuoraid- ja bearašossodaga jođiheaddji, muitala ahte buohccedivššárbálvalus lea gaskaboddosaččat gitta guhkesáiggejávkama dihtii dearvvašvuođaguovddážis.
– Muhto olbmot leat ožžon dieđu váldit oktavuođa sin fástadoaktáriiguin go dearvvašvuođaguovddáža doavttir lea ain doaimmas. Nu ahte dien láhkai ii galgga leat váttisvuohta. Juohkehaš beassá diŋgot diimmu fástadoaktára lusa, go mánáin lea maid fástadoavttir go váhnemiin lea fástadoavttir, muitala Joks.
Friddjavuohta válljet
Dat mearkkaša ahte olbmot eai dárbbaš vuodjit kránnjágielddaide mánáiguin, muhto Joks dadjá ahte olbmuin lea friddjavuohta válljet gosa diŋgojit diimmu.
– Jos háliidit dohko diŋgot diimmu, de sáhttet dan dahkat, ii leat oktage gii daid bisseha, dadjá Joks.
Virgádit sadjásaš bargi
– Gielda lea dienna áššiin bargamin, ja lea virgádeame sadjásaš dearvvašvuođabuohccedivššára, muhto juste dál ii leat gielddas dat sajis. Ii leat leamaš nu guhká, várra golbma vahkku nu. Muhto buozalmasvuođa ektui ii sáhte olmmoš maidege bargat, jos olbmot jávket dan dihtii, dadjá Joks.
Gielda lea ohcan sadjásašbargiid, ja vuosttaš sadjásašvirgi lea juo proseassas. Nuppi virgái lea ohcanáigemearri skábma
mánu 14. beaivvi.
– Leat ohcan sadjásašbargiid, ja vuosttaš lea juo proseassas. Leat
čađahan jearahallama ja dál váilu vel ahte mun čálán evttohusa virgáibidjamii, dadjá Joks.