Oahpaha mánáide lea ovdal oaidnán d
Kirste Paltto muitala su ulbmil Ellá ja Milot -mánáidgirjjiin leamaš muitalit mo sápmelaš lea ovdal oaidnán dán máilmmi, luonddu ja birrasa. — Lea váttis mánáide diekkár áššiid birra muitalit, lohká son.
Kirste Paltto, Fierranjogas Suoma bealde bajásšaddan girječálli, lea fas čállán mánáid- ja nuoraidromána: Ellá ja Milot Váimmosvári siiddas.
– Lei oaivilin fidnet mánáide muitalusa mo sápmelaš lea ovdal oaidnán dán máilmmi ja luonddu ja dan birrasa. Lea váttis mánáide diekkár áššiid birra muitalit. Ii muitaladdat buot hirpmahuhtti áššiid. Lea dehálaš ahte muitalus bissu justa máná dásis. Goittot ferte leat áddehahtti ja ahte ii badjelgeahča máná, muhto gudnejahttá sin oainnu, lohká Kirste Paltto.
Ellá ja Miloha muitalus
Ellá ja Milot leaba ovccijahkásaš mánát ja Njurguleagi alla vári vuolde lea sudno ruoktu. Dán báikkis liikoba dušše Ellá ja Milot meahcis vánddardit. Muhtun mihcamárija gakcuba Váimmosvárrái Alla Bávtti lusa geahččat beaivváža badjáneami. Doppe soai cahkkeheaba dola ja bassigoahtiba márffi, go iđista nissonolmmoš Skierri guvttiin mánáin, Rássi ja Gearral. Sii ges leat vuolgán basuhit geassejorggáldaga, Ijahis ija, sámi árbevirolaš vuogi mielde. Mátkkis deaivaba maid Geažotmiellá gii čilge mo galgá láhttet go vánddarda meahcis vai dádjada, iige láhppo.
Sápmelaččaid bassebeaivi
Kirste Paltto muitala muitalusas goargŋuba mánáguovttos sin siidda alimus várrái geahččat beaivváža badjáneami mihcamarbeaivvi, geassemánu 24. beaivvi, dahje Ijahis Ija.
– Mihcamarbeaivi dahje geassejorggáldatbeaivi lei stuorra bassebeaivi sápmelaččain ovdalaš áiggi. Dalle gudnejahtte eatnama ja luonddu mii lei šaddagoahtimin ja adde láhjiid sidjiide, muitala Kirste Paltto.
Namat váddásat gávdnat
Kirste Paltto muitala su mielas lea váttis gávdnat vuogas namaid muitalusa olbmuide ja maid báikkiide.
– Njurguleahki ja Váimmošvárri namaid in leat gullan goassege, muhto mun govahallan ahte sáhtášii leat gos sámit leamašan ovttas ja servvoštallan Garjjábávtti luhtte. Lea olu diekkár jurdagat mo galgá dainna eatnamiin lahttet ja mo geahččat, lohká Kirste Paltto.
Lohká manná mealgat áigi ovdalgo muitalusa namat leat čielgan, sus lávejit goittotge logemat nama jorrat oaivvis.
– Milot lea gándda namma Suoma beale Sámi kaleandaris ja
mu mielas heivii diesa bures. Rássi lea čielgasit nieida mu jurdagis, muhto dat lea álo lohkki jurdagis gitta. Gearral lea gándda namma ja lea maid Sámi kaleandaris. Das lea nammabeaivi ja buot, lasiha Kirste Paltto.
Dádjadandáidu
Muitalusas oahpásmuvvaba mánáguovttos čalmmehis áddjái gii eará áiccuid geavaha meahcis. Girječálli čaibmá ja lohká son gal funet dádjada amas guovllus, muhto oahpes eatnamis gal dádjada. Girjjis rávve áddjá mánáid bisánit
ja vilppastit maŋos geahččan dihtii eatnama maid lea vázzán.
– Lei duohta dehálaš go vázzá meahcis ahte jorgala geahččat gos son boahtá, lohká Kirste Paltto.
Heive buohkaide
Davvi Girji lágádus lea almmuhan girjji mas leat 95 siiddu, ja garra pearpmat. Bustávat leat dan sturrodagas masa mánáidskuvlla mánát leat hárjánan lohkat. Sunna Gádjá Valkeapää lea sárgon 15 ivdnás gova.
– Girji heive mánáide ja árra
nuoraide, na 7-14-jahkásaččaide, muhto heive gal maid buot ahkásaččaide, muitala Kirste Paltto mojunjálmmiid.
Lea váttis diehtit
Kárášjoga álbmotgirjerádjosa konsuleanta Else Østby lohká girji lea aiddo boahtán girjerádjosii, eaige nu olusat leat velá geargan dán girjji luoikkahit.
– Girji orru leamen vuogas girji, vuogas bustávvasturrodat ainge ulbmiljovkui ja fiinna govat. Juo, soaitá mánáid geasuhit,
lohká Else Østby.
Sámi joatkkaskuvlla Kárášjoga girjerájosahoavda Nina Ødegård lohká girji soaitá heivet sidjiide geat aiddo leat lohkagoahtán sámegiela.
– In dieđe vuosttaš ja nuppi sámegielagiidda, muhto soaitá heivet jus lea sáhka sámi myhtologiijas ja kultuvrras, lohká Nina Ødegård.
Astrid Helander astrid.helander@avvir.no