Sullii vahkku golihii ovdal go hástalusat čuožžiledje
Birrasii vahkku lea Guovdageainnu ođđa skuvla leamašan anus, muhto dán vahkku leat juo čuožžilan hástalusat mat eai leat nu go háliidit. Dál háliida rektor buohkaid mielde bargui eastadit dakkár dáhpáhusaid.
Máŋgačuođi miljovnna máksi skuvla Guovdageainnus leat dál váldán atnui sihke mánáid- ja nuoraidskuvlla oahppit, ja lea sullii vahkku ollásii anus leamašan.
Dál leat juo čuožžilan hástalusat, vaikko illá lea ivdni goikan seinniin.
Lea Guovdageainnu skuvlla Váhnenráđi bargolávdegotti čoahkkimis boahtán ovdan ahte visot ii leat dán rádjái mannan nu movt galgá.
Hástalusat
Sii leat ge čoahkkima doallan njukčamánu 16. beaivvi 2023, gos sii leat hupman áššiid birra mat skuvllas dáhpáhuvvet.
Sii čállet ahte skuvllas lea gožža ja čáhci láhttis, mii dagaha ahte go ovtta sensorii láhttis boahtá čáhci dahje gožža, de dat gidde visot čázi hivssegis, eaige mánát de beasa gurret hivssega eai ge bassat gieđaid.
Oahppit deaddiĺit alárbmaboalu, mii čuodjagoahtá politiijaid luhtte. Bilideamit leat, bevddiid guddet klássalanjáin olggos, bálkot boalstariid, báhpiriid njuoskadit ja bálkot seinniide, čáhcelihtit, main galbmačáhci lea, daid golggahit nu ahte ábbugoahtá badjel ja deavdá čázi láhttái, mánát eai doahttal rávisolbmuid, lea fasttes giella ja čájehit maid rávisolbmuide gaskasuorpma.
Skuvlla seinniide galgá maid tevdnejuvvon.
Váhnenráđđi ávžžuha dál váhnemiid hupmat iežaset mánáiguin daid áššiid birra.
Váhnenráđi bargolávdegotti jođiheaddji, Marit Susanna Eira, dáhttu Ávvira váldit skuvlla rektoriin oktavuođa ášši birra.
Ávžžuhus
Guovdageainnu skuvlla rektor, Anna Margrethe Baehr Haetta, ii sáhte duođaštit gal ahte lea tevdnejuvvon, muhto muitala ahte okta
el-čuggestat lea ravgan sajis eret. Muđui son duođašta ožžon dieđuid eará áššiid birra.
– Mus gal dieđus lea ávžžuhus ohppiid váhnemiidda ahte dál hupmat mánáiguin daid áššiid birra ja ahte mii fárrolaga bargat nu ahte min fiinna skuvla galgá bistit fiinnisin. Mis galgá maid oktasaš váhnenčoahkkin gaskavahku, ii dušše daid áššiid dihte, muhto mii váldit ovdan daid áššiid maid dan čoahkkimis, lohká Baehr Haetta.
Ii sivahala
Baehr Haetta lohká ahte fuomášmeahttunvuođain sáhttet dáhpáhuvvat unnit dáhpáhusat, muhto liikká lea dehálaš ahte sii bidjet fokusa dasa.
– In áiggo sivahallat ovttage, ja dáhpedorpmis sáhttet dáhpáhuvvat unnit ja stuorit hástalusat. Ovttas mii fertet geahččalit buoridit ja dihtomielalaččat váldit vára skuvllas, vai ain bissu mis buorre fysalaš biras skuvllas, ja nu go dadjen, ahte skuvla bissu fiinnisin guhká, lohká son.
Servodahkii riggodat
Baehr Haetta muitala ahte njukčamánu
29. beaivvi de sii leat maid bovden buot suohkana olbmuid, gaskal 13.00 ja 17.00, boahtit geahččat ođđa skuvlla.
Son lohká ahte skuvla lea olles Guovdageainnu servodahkii
riggodahkan, go doppe lea maid jurdda eanet doaimmaid bidjat johtui mat soitet buorrin olles Guovdageainnu álbmogii.
– Dát skuvla lea dego min čikŋa, ja dan mii háliidit ahte galgá
sáhttit adnot feara masa, nu lea goit jurddašuvvon. Nu sávan ahte olbmot bohtet geahččat min skuvlla makkár lea, lohká Baehr Haetta.