Vuosttaš sámi jietn
– Goahti lea dološ Norgga arkitektuvra. Sámi jietnagoađis sáhttá guldalit sámi kultuvrra, meahci, birrasa ja iežas jienaid, muitala Elin Már Øyen Vister Ávvirii.
Elin Már Øyen Vister lea leamašan guovddáš oasálaš ja álggaheaddji ráhkadit vuosttaš dákkára Bergenváriide. Sámi jietnagoađis leat leamašan olu olbmot dan rájes go rahppojuvvui guovvamánu 26. beaivvi.
Erenoamáš latnja
Dát prošeakta álggahuvvui gasku koronaáiggi, 2020:s.
– Mus lei čájáhus Lydgalleriijas Bergenis jagis 2020, go fuomášin dán. Dalle deaivvadin maid arkiteavttain Joar Nangoin, guhte lei riepmočájeheaddji Bergena riemuin «Festspillene i Bergen» 2020:s. Mun muitalin sutnje jurdaga jietnagoađi birra, ja su mielas lei hui buorre jurdda. Goahti lea hui dološ arkiteaktahápmi, ja su mielas lei buorre jurdda ráhkadit sámi jietnagoađi. Barggadettiin lea gal olu šaddan rievdadit, čigle Vister.
Čilgehusa mielde galgá Jiennagoahti leat dakkár erenoamáš latnja gos sáhttá guldalit sámi jietnadáidaga, eksperimentála musihka, poesiija, girjjálašvuođa ja musihka. Seammás galgá dat leat sadji čiekŋalis jurddašeapmái ja ovttastallamii gos kultuvrralaš ovdanbuktimat sáhttet vásihuvvot dakka das meahcis. Luondu lea agálaččat čadnojuvvon sámi kultuvrii, ja go lea Bergena gávpotváriide huksejuvvon, de dat lea muittuhussan movt luonddu iežasárvu lea agálaččat čadnojuvvon kultuvrralaš identitehtii.
Rabas buohkaide
Čavčča 2020 ozai ja oažžui Vister doarjaga prošektii.
– Ožžon buvttadeaddji gii tevdnii sámi jietnagoađi. Ole Muosát veahkehii ráhkadit jietnalanja almmolaš sadjai.
– Muosát hupmá goađi birra dološ Norgga aktitektuvran, arki
tektuvran mii lea hábmejuvvon duháhiid jagiid čađa ja heivehuvvon dálkkádahkii. Ii leat dušše ovdamearkan birasustitlaš huksehussii. Dat mii Jiennagođiin lea erenoamáš, lea go lea nu allat dáhki vuolde, ii leat dábálaš árbevirolaš goahti. Mii leat dahkan muhtun dáiddalaš rievdademiid, nu go ovdamearkka dihte bidjan láse dasa. Borealisa «Artist in Residence», romsalačča Elina Waage Mikaelsena dáidda lea dál dan siste. Dat rievddada mii dan siste lea. Juste dál dat lea luoikkahuvvon Borealis-festiválii. Muhto Jiennagoahti gal lea rabas gehččiide. Sihke Bergen Sámiid Searvi ja okta sámi oahpaheaddji Bergenis lohket ahte háliidit atnit dan. Seammás sáhttá olles Bergen ja buohkat geat bohtet dohko atnit dan. Lea dušše jearrat luoikkas čoavdaga Lydgalleriijas Bergenis. Dat mii Bergeniin lea dehálaš, dan sáhttá olmmoš alddis jearrat, «Finnegårdenis» Bergenis lea ovdamearkka dihte sámi gullevašvuohta. Nu lea maiddái «Jektefartenis» Bergenii, jahkečuđiid mielde gávppašeamit, lonohallamat Bergena ja Sámi gaskka, muitala Vister.
Go goahti dohkkehuvvui 2022:s, de ožžo maid ceggenlobi Bergenváriide, Torrfjellet-nammasaš várrái, dakka bajábealde Fløyena.
– Dát bargu lea solidaritehtas Sámiin, ja dasalassin orun mun maid Sámis. Mun lea hui várrogas dainna ahte approprieret sámi kultuvrra. Dát ii gal vissa livčče leamašan oba vejolaš ge Joar Nango ja Bergen Sámiid Searvvi haga. Dát lea vuosttaš goahti dakkár goahteráiddus maid lean pláneme, muitala Elin Már Øyen Vister.
Attrakšuvdna festiválas
Jiennagoahti šaddá nappo okta
váldoattrakšuvnnain Borealisfestiválas mii lágiduvvo dán vahkku. Buot bileahtat jietnagoađi čájeheapmái manihedje jođánit.
– Borealis lea hirbmat ilus go sáhttá atnit dán erenoamáš lanja mii lea vári nalde. Dat lea áibbas erenoamáš prošeakta, dat maid
Elin Már Øyen Vister lea álggahan.
Borealis-festiválas 2023 beassá jietnagoađis guldalit jietnadáidaga Rođu Govkkit/glenner i Vier maid sámi multidisiplineara dáiddár Elina Waafe Mikaslen lea ráhkadan.
– Elina lea Borealisa guossedáiddár 2022–2024, ja galgá dan guovtti jagis festiválain ovttas guorahallat sámi historjjá, identitehta ja kulturjávkadeami oktavuođa eksperimentála jienain, musihkain ja iešguđetge lágan guldalanvugiiguin.