Zrušme pololetní vysvědčení, je k ničemu, vyzvali učitelé

Podle některých učitelů by se děti během lednového zkoušení méně stresovaly a rodiny měly klid. Ministerstvo návrh zamítlo, ale nevylučuje, že o něm bude diskutovat s odborníky z praxe.

Ředitelka školy v Kladně Šárka Vostarková si bez pololetního vysvědčení nedovede představit výuku. „Za sebe jednoznačně říkám nerušit. Čím více známek, čím více hodnocení, tím více se dítě učí,“vysvětluje. Podle ní se devadesát procent žáků, kteří ve škole pracují, nestresuje.

Její kolegyně Martina Thumsová, ředitelka pražské školy Mendelova, je k návrhu vstřícnější. Zrušila by pololetní vysvědčení na prvním stupni, kde se děti učí samy a kantoři je nemusí nutit známkami. „Na druhém stupni je to velký problém. Pro mnoho rodičů je známka hnacím motorem, nesmírně na to slyší a dítě se chvíli snaží pracovat,“popisuje zkušenosti.

Jen když hrozí propadnutí

Ministerstvo školství nevyloučilo, že v budoucnu začne s experty na to téma diskutovat. „Než cokoliv změníme, je potřeba, stejně jako v jiných případech, nejdříve vést důkladnou diskusi s odborníky z praxe a zvážit dopady takovýchto kroků. Zároveň je nutné přihlédnout k dosavadním tradicím,“tvrdí Patrik Kubas z ministerstva.

Už nyní je jasné, že pokud by debata vypukla, byla by pestrá a dost možná i vášnivá. Na smyslu lednového vysvědčení se totiž ani učitelé, ani odborníci neshodují. Jedni ostře brojí proti tomu, aby se z žáků stávali místo sběratelů vědomostí filatelisté – sběratelé známek. Druzí poukazují na zkušenosti s dětmi, které se učí, jen když jim hrozí propadnutí.

Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která se zabývá vzděláváním, navrhuje podobně jako Martina Thumsová kompromis. Věří, že hodnocení školy potřebují, ale nemusí mít nutně podobu známek. „V Holandsku škola hodnotí, jak dítě spolupracuje se spolužáky, jak často potřebuje pomoc, jak řeší problémy, jeho orientaci v textu a čtení. Mohli bychom se tím inspirovat.“

Ředitel Zdeněk Brož, který minis- terstvu změnu navrhl, je přesvědčen, že místo vysvědčení v lednu mají rodiče a děti dostávat informace o prospěchu méně oficiálním způsobem. Třeba jeho kolegové ve škole se pravidelně scházejí s rodiči a žákem, aby si povídali o tom, co dítěti jde dobře a v čem pokulhává. Rodina tak ví podrobně nejen z jedné známky, jak dítě prospívá.

Damoklův meč

„Jsem ve škole každý den už třicet jedna let, vím, jak funguje, a nenavrhoval bych nějaký nesmysl. Tři lednové týdny, kdy se zkouší jen pro známku v pololetí, mohou učitelé využít smysluplněji,“uvádí Brož. Přidává ještě jeden argument. Když se pololetní vysvědčení zruší, sníží se administrativní zátěž škol. „A ušetříme peníze,“dodal. Jen za blankety pro tisk vysvěd- čení české školy v lednu utratí přes dva miliony korun. To je částka, za kterou by učitelé pořídili dvacet tisíc Slabikářů.

Za ředitelem jednoznačně stojí vedle jiných expertů například Oldřich Botlík ze společnosti Kalibro, která se vzděláváním zabývá, podpořil ho také Petr Klíma, ředitel Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 3 a 9. „Spousta učitelů u dětí uspěje, jen když nad ně pověsí Damoklův meč, tedy pětku na vysvědčení. Škole by prospělo, kdyby se vysvědčení zrušilo úplně, protože pak by kantoři museli připravit výuku zajímavější a podnětnější,“myslí si Botlík a dodává, že tak velká změna by musela být postupná. Petr Klíma chápe strach učitelů, ale dívá se na problém očima žáků. „Rodinám i dětem by to přineslo více klidu,“říká.