Nasvětlení Troškova koně Kroneta

Dnes Prague Edition - - NÁZORY - Zápisník Josefa Chuchmy vedoucího přílohy Kavárna

Víc hlav víc ví. Minulou sobotu jsem zde komentoval vyznání filmového režiséra Zdeňka Trošky románu Jana Kroneta Hrobař, které učinil v rozhovoru pro tento list. Tvrdil, že Kronetův román z konce 60. let „pobral všechny možné ceny“. Psal jsem, že ve skutečnosti je to dílo, o němž jen málokdo ví, literární příručky je neregistrují a o sklizni cen lze s úspěchem pochybovat. A bližší údaje o jménu Jan Kronet jsou nedohledatelné. Na to reagovalo hned několik čtenářů a z následných řádků je patrné, že jim nelze než poděkovat, protože mezeru zdárně vyplnili.

„Marně pátráte po Janu Kronetovi. Je to pseudonym Miroslava Mráze alias Xavera z rádia Vltava po vpádu vojsk, rozhlasového redaktora tuším v Liberci, který se stal bolševickým sekerníkem v Karlových Varech, v divadle Vítězslava Nezvala, a román se jmenuje Jen hrobař zaplakal,“napsal mi Břetislav Tetera z Karlových Varů, který měl tu „čest“hrát v autorově kusu Ona a genius.

„Byl zarputilým komunistou, ale v tomto jediném románu, který vydal, se vyskytuje komunista jen jeden, jeho role v ději je nepodstatná a je spíše tragikomická. Kniha opravdu není příliš známá, ale myslím, že není vůbec špatná. Odráží tehdejší reálie města Písku, ostatně jména postav románu lze najít na náhrobcích píseckého hřbitova. Mráz se v sedmdesátých le- tech vystěhoval do Izraele, kde zemřel za nevyjasněných okolností,“uvedl ve svém e-mailu o Hrobaři pan Pavel Hejlík.

„Kronetův Hrobař vycházel jako román na pokračování na konci šedesátých let 20. století v Jihočeské Pravdě. Bylo už to po srpnu 1968, noviny se opět četly odzadu. Můj otec po léta vystřihoval romány na pokračování z novin. Pomáhal jsem mu s tím,“rozepsal se ve své reakci čtenář Ludvík Maurenc z Písku. „Hrobaře jsem nikdy nečetl. Knihy a lidé mají ovšem své osudy. Při jedné cestě vlakem do Brna jsem seděl v kupé proti staršímu pánovi čtoucímu s očividným potěšením právě Hrobaře. Rukopis jsem poznal podle navlas stejného způsobu vazby – vyhotovené zřejmě ve stejném knihařství.“

A teď je třeba shrnout a doupřesnit fakta. Hrobař skutečně nejprve vycházel v novinách a jako autor je uveden Jan Kronet. V roce 1974 román vyšel v nakladatelství Práce pod názvem Jen hrobař zaplakal a jako autor je uveden Miroslav Mráz. Reedici pod týmž názvem a autorstvím vydalo roku 2001 písecké nakladatelství Praam. Kniha byla také přeložena do maďarštiny.

Tím ale „případ Mráz“nekončí. Kromě Kroneta užíval ještě jeden pseudonym – a jím smutně proslul: Xaver. Takto podepisoval stalinistické, sekernické fejetony, které mu Československý rozhlas vysílal v letech 1969–1970. Vedení rozhlasu pak usoudilo, že Xaverovy výpotky jsou vlastně medvědí službou nastupující normalizaci, relaci zrušilo a nahrávky zničilo. V roce 2009 odvysílal Český rozhlas sedmidílné drama Xaver, v němž se dramatik Jan Vedral inspiroval Xaverovými osudy (jeho představitel Tomáš Töpfer obdržel za tu roli cenu v anketě Neviditelný herec). Mráz, mimo jiné herec, dramatik, rozhlasový redaktor a režisér, agent StB, autor pásem pro vojenské umělecké soubory, se narodil roku 1925, ale kdy a kde zemřel, se neví. Ví se jen, že počátkem osmdesátých let emigroval s rodinou do Izraele.

Byl to hrobař.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.