Před soud za boj proti Asadovi
Bývalý americký voják Eric Harroun se v Sýrii přidal k odpůrcům režimu Bašára Asada, které politicky podporuje i Západ. Jenže se přidal k těm špatným – k islamistům. V USA mu nyní hrozí až doživotí.
V Sýrii mu říkali prostě „Američan“.
Zatímco západní vlády stále váhají, zda syrským povstalcům pomáhat i zbraněmi, třicetiletý americký veterán Eric Harroun rovnou vzal do ruky i zbraň. Konkrétně granátomet. A to se mu nyní může stát osudným, neboť ten podle amerických zákonů spadá do kategorie „ničivých zařízení“.
Druhým a zřejmě hlavním zdrojem jeho potíží, které ho nyní po návratu do USA čekají, je skutečnost, k jaké skupině odpůrců syrského režimu Bašára Asada se přidal. Jmenovitě k organizaci Džabhat an-Nusrá, která je považována za součást irácké odnože al-Káidy a americké ministerstvo spravedlnosti ji od loňského prosince vede jakožto teroristickou organizaci.
Takže i když Harroun bojoval proti Asadovu režimu, o jehož svr- žení otevřeně mluví i Washington, hrozí mu nyní paradoxně v USA vězení. Ve středu ho zatkli hned po příletu na washingtonské Dullesovo mezinárodní letiště a již ve čtvrtek krátce stanul před soudem. Vyslechl si obvinění ze „spiknutí vedoucího k použití ničivého zařízení mimo území Spojených států“, za což mu podle deníku The New York Times teoreticky hrozí až doživotí.
S islamisty, ale proti al-Káidě
Harroun sloužil v americké armádě v letech 2000 až 2003, kdy měl dopravní nehodu – se svojí dodávkou narazil do stromu – a utrpěl zranění hlavy. Právě kvůli zdravotním potížím byl propuštěn. Zůstalo mu finanční odškodnění a ocelový plíšek v hlavě. „Hodně se u něj střídaly nálady,“svěřil se nedávno zpravodajskému serveru americké televizní stanice Fox News jeho otec Darryl Harroun. „Už předtím trpěl depresemi a po té nehodě se to ještě znásobilo,“dodal.
Eric Harroun sice ukončil svoji misi u americké armády, boje se však nevzdal. V uplynulých letech cestoval po Asii a Blízkém východě, mimo jiné se prý v Egyptě účastnil protestů proti režimu později svrženého vůdce Husního Mubaraka.
Vrcholem jeho angažmá se ale stalo nasazení v Sýrii. Na její území vstoupil z Turecka počátkem letošního ledna. Podle toho, co později sám vypověděl před agenty FBI, nejdřív bojoval po boku smíšených povstaleckých sil. Potom se ale přidal i k islamistům ze skupiny Džabhat an-Nusrá (někdy se částečně překládá jako Fronta an-Nusrá).
Chlubil se na internetu
Svými činy se chlubil na internetu, čímž k sobě přitáhl pozornost médií – a zřejmě i amerických úřadů. V jednom videu zveřejněném na serveru YouTube například do kamery říká: „Bašáre Asade, tvoje dny jsou sečteny. Ať půjdeš kamkoliv, my si tě najdeme a zabijeme tě.“
Na své facebookové stránce se zase chlubil, že se podílel na sestřelení vrtulníku syrské armády. Před agenty FBI, s nimiž se třikrát dobrovolně sešel před odletem domů v Turecku, přiznal, že granátometem trefil zhruba deset lidí – byť prý neví, zda někoho zabil.
Tak jako není jednoznačná situace na syrském bojišti, je komplikovaný i Harrounův případ – včetně jeho osobních postojů.
Podle deníku The Washington Post na svoji facebookovou stránku například napsal, že „jen mrtvý sionista je dobrým sionistou“. Někdy o sobě prohlašoval, že je bojovníkem za svobodu, jindy se zase vydával za bojovníka muslimského.
A podobné je to u jeho vztahu k islamistům. Tvrdil, že se ke skupině Džabhat an-Nusrá přidal spíše náhodou, respektive že ho nejdříve považovali za rukojmího a teprve potom ho začali uznávat. Agentům FBI zase řekl, že „nenávidí al-Káidu“a že by „bojoval proti jakémukoliv režimu, který by v Sýrii nastolil právo šaría, protože je proti veškerým formám útlaku“.
V jednom z rozhovorů, který přes internet poskytl televizi Fox News, ale na námitku, že se přidal k bojovníkům spojovaným s al-Káidou, opáčil, že „USA také hrají na obě strany“. Harroun přiznal, že věděl, jak americké úřady na organizaci Džabhat an-Nusrá nahlížejí. Soud teď bude mít nelehký úkol: jak potrestat muže, který bojoval proti nepříteli USA – byť asi na špatné straně.